Kolektivní správa práv

Účelem  kolektivní správy práv je kolektivní  uplatňování a kolektivní ochrana autorských majetkových práv a dalších majetkových práv souvisejících s autorským právem a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.

Kolektivní správou  je zastupování  většího počtu  osob, jimž přísluší autorské majetkové právo nebo  majetkové  právo  související s autorským právem, ze zákona  oprávnění k výkonu  majetkových práv k dílu, nebo ze  smlouvy  výhradní  oprávnění   k  výkonu  práva  kolektivně spravovaného pro  celou dobu trvání majetkových  práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci k jejich společnému prospěchu, a to při výkonu jejich majetkových práv ke zveřejněným  nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým a zvukově obrazovým záznamům, pokud není jiný než kolektivní výkon těchto práv  dovolen nebo  není účelný. Zprostředkování uzavření licenční  nebo jiné smlouvy není výkonem  kolektivní  správy.  Výkonem  kolektivní  správy též není příležitostné  či   krátkodobé  zastupování  jiných   než  povinně kolektivně spravovaných práv. 

Povinně kolektivně spravovanými právy jsou

–         právo na odměnu za

§  užití  uměleckého  výkonu,  zaznamenaného  na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání,

§  užití  zvukového  záznamu,   vydaného  k  obchodním  účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání,

§  zhotovení  kopie  pro   osobní  potřebu  na  podkladě zvukového  nebo zvukově  obrazového záznamu  přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na  nenahraný nosič,

§  zhotovení kopie  díla pro osobní  potřebu na podkladě grafického  vyjádření  jejím   přenesením  pomocí  kopírovacího přístroje, a to i  prostřednictvím třetí osoby,

§  opětný prodej originálu uměleckého díla,

–         právo na přiměřenou odměnu za pronájem  originálu  nebo kopie díla  či výkonu výkonného  umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam,

–         právo na užití kabelovým přenosem děl,  živých výkonů a výkonů zaznamenaných  na zvukový  záznam s  výjimkou takových  výkonů, jejichž   zvukový   záznam   byl   vydán   k  obchodním  účelům,

–         právo na užití kabelovým přenosem zvukově  obrazových  záznamů  a  zvukových  záznamů  jiných než vydaných k obchodním účelům.

Nositelé práv jsou pro jejich výkon i pro  domáhání   se  nároku  na   vydání  bezdůvodného  obohacení z neoprávněného výkonu  práva zastoupeni ze zákona příslušným kolektivním správcem.

Práva související s právem autorským

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

Umělecký  výkon  je  výkon  herce,  zpěváka,  hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra  nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí  nebo jinak provádí umělecké dílo včetně  výtvorů  tradiční  lidové  kultury.  Za  umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo. Výkonný umělec  je fyzická  osoba, která  umělecký výkon vytvořila.

Při  nakládání s právy k  výkonům vytvořeným společně při provedení  téhož díla  více  výkonnými  umělci, jako  jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje  tyto  výkonné  umělce  jejich  jménem  a na jejich účet umělecký vedoucí  tělesa jako společný  zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem,  určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou osobu, k platnosti plné moci se  vyžaduje  písemná  forma  a  podpis  většiny  členů uměleckého tělesa. Ustanovení  o  společném zástupci neplatí  pro výkonného  umělce  –  sólistu,  dirigenta  a  režiséra divadelního představení,  tyto osoby mají i právo  být společným zástupcem výkonných umělců. 

Právo  výkonného  umělce  zahrnuje  výlučná  práva osobnostní a výlučná práva majetková.

  • Majetková práva výkonného umělce

Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít a udělit jinému  smlouvou  oprávnění  k  výkonu  tohoto  práva,  další osoba  může umělecký   výkon  užít   bez  udělení   takového  oprávnění  pouze v případech stanovených zákonem.

Právem umělecký výkon užít je

–         právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,

–         právo na záznam živého výkonu,

–         právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,

–         právo na rozšiřování kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na pronájem kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na půjčování kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.

Výkonný   umělec  má  právo  na   odměnu  v  souvislosti s rozmnožováním  jeho  zaznamenaného  výkonu  pro  osobní  potřebu obdobně jako má právo na odměnu autor díla.

Majetková práva  výkonného umělce trvají 50  let od vytvoření výkonu.  Je-li však  v této  době zveřejněn  záznam tohoto výkonu, zanikají  práva  výkonného  umělce  až   za  50  let  od  takového zveřejnění.

  • Osobnostní práva výkonného umělce

Výkonný umělec  má právo  rozhodnout o  zveřejnění svého uměleckého výkonu. Sólista, vytváří-li  výkon sám,  a dirigent,  sbormistr, divadelní  režisér  a  sólista,  vytváří-li  výkon  spolu  s členy uměleckého tělesa,  má právo rozhodnout,  zda a jakým  způsobem má být  jeho  jméno  uvedeno  při  zveřejnění  jeho  výkonu. Výkonným umělcům  jako  členům  uměleckého   tělesa  přísluší  toto právo  pouze  ve vztahu  ke společnému  jménu (společnému pseudonymu),  pod  kterým  výkon   společně  vytvářejí, může být uzavřena dohoda o uvedení takového jména. Výkonnému  umělci nepřísluší  právo rozhodnout,  zda a jakým  způsobem má být  jeho  jméno  uvedeno  při  zveřejnění  výkonu v případech odůvodněných způsobem užití výkonu. Umělec  má právo na to, aby  jeho umělecký výkon, je-li užíván jinou osobou,  nebyl užit způsobem snižujícím hodnotu výkonu, výkonní  umělci jako  jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa jsou povinni brát  na sebe přiměřený vzájemný ohled.

  • Úplatná zákonná licence

Do práva výkonného  umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon  zaznamenaný na  zvukový  záznam  vydaný k  obchodním účelům vysíláním  rozhlasem  nebo  televizí,  přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání,  výkonnému  umělci  však  přísluší právo na odměnu za  takové užití. Toto právo  může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce. Do práva  výkonného umělce  však zasahuje  ten, kdo před takovým užitím  neuzavře  s příslušným kolektivním  správcem smlouvu,  kterou se  stanoví výše  odměny za užití a způsob jejího placení. Do práva výkonného umělce  zasahuje i ten, komu příslušný kolektivní  správce zakázal  další takové užití  výkonu, protože je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a  tuto odměnu  nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě. Neomezí-li  kolektivní správce takový  zákaz na kratší dobu,  trvá zákaz  až do doby, kdy bude závazek zaplatit odměnu splněn nebo  jinak zanikne, dojde-li k porušení zákazu,  neskončí bez souhlasu kolektivního správce trvání zákazu dříve, než budou vypořádány i nároky vzniklé z porušení. 


Právo výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu

Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření. Výrobce  zvukového  záznamu  je  fyzická  nebo právnická osoba,  která na  svou odpovědnost  poprvé zaznamená  zvuky výkonu výkonného umělce  či jiné zvuky,  nebo jejich vyjádření,  nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Zvukově obrazový  záznam je  záznam audiovizuálního (filmového) díla nebo  záznam jiné  řady zaznamenaných,  spolu souvisejících obrazů vyvolávajících  dojem  pohybu,  ať  již  doprovázených  zvukem, či nikoli,  vnímatelných   zrakem,  a  jsou-li   doprovázeny  zvukem, vnímatelných i sluchem.

Výrobce  zvukově  obrazového  záznamu  je  fyzická  nebo právnická osoba,  která na svou odpovědnost  poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo  pro kterou tak z jejího  podnětu učiní jiná osoba. 

Výrobce zvukového a zvukově obrazového záznam záznamu má výlučné majetkové právo svůj záznam  užít a udělit  jinému smlouvou oprávnění  k výkonu tohoto práva,  další osoba může záznam  užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem.

Právem záznam užít je

–         právo na rozmnožování záznamu,

–         právo na rozšiřování  originálu nebo kopií  záznamu,

–         právo na pronájem originálu nebo kopií záznamu,

–         právo na půjčování originálu nebo kopií  záznamu,

–         právo na vysílání a jiné sdělování zvukového  záznamu veřejnosti.

Obdobně zde platí, že do práv výrobce záznamu nezasahuje ten, kdo užije umělecký výkon  zaznamenaný na  záznam  vydaný k  obchodním účelům vysíláním  rozhlasem  nebo  televizí,  přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání,  výkonnému  umělci  přísluší právo na odměnu. Toto právo  může umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce. Výrobce   zvukového   záznamu   má   právo   na  odměnu v souvislosti  s  rozmnožováním  jeho  záznamu  pro osobní potřebu. Právo výrobce záznamu je převoditelné.  Právo trvá  50  let od pořízení záznamu, je-li  však v této době  záznam zveřejněn,  zaniká  právo  výrobce  až  za  50  let  od  zveřejnění.


Právo rozhlasového a televizního vysílatele

Vysíláním se  rozumí výsledek  šíření zvuků  nebo obrazů a zvuků nebo  jejich vyjádření rozhlasem nebo  televizí pro příjem veřejností. Vysílatel je fyzická nebo  právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje  vysílání zvuků nebo  obrazů a zvuků  nebo jejich  vyjádření rozhlasem  nebo  televizí,  nebo pro  kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. 

Vysílatel  má výlučné majetkové  právo své vysílání  užít a udělit  jinému smlouvou  oprávnění k  výkonu tohoto  práva, další osoba může   vysílání  užít   bez  udělení   takového  oprávnění   pouze v případech stanovených zákonem. Právo vysílatele je převoditelné a trvá 50 let po prvním vysílání.

Právem vysílání užít je

–        právo na záznam vysílání,

–        právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,

–        právo na rozšiřování kopií zaznamenaného vysílání,

–        právo na sdělování vysílání veřejnosti.


Právo nakladatele

Nakladatel  má právo  na odměnu  v souvislosti  se zhotovením kopie pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání díla. Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvního dne roku následujícího po  roce, v němž došlo k  události rozhodné pro její počítání.

Licence

Licenční smlouva

Licenční smlouvou  autor poskytuje  nabyvateli oprávnění (licenci)  k výkonu práva dílo užít ke všem, nebo jen k jednotlivým   způsobům  užití,   v  rozsahu   omezeném  nebo  neomezeném, a nabyvatel  se  zavazuje,  není-li  sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu.

Autor nemůže  poskytnout oprávnění  k výkonu  práva dílo užít způsobem, který v době uzavření smlouvy ještě není znám. Nabyvatel je zpravidla povinen licenci využít. Poskytuje-li se licence jako výhradní, vyžaduje smlouva písemnou  formu. Obvykle je  nabyvatel licence povinen poskytnout  autorovi  na  své  náklady  alespoň jednu kopii autorova díla.


Výhradní nebo nevýhradní licence

Licence  může být poskytnuta  jako licence výhradní  nebo licence nevýhradní. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradní.

V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je obvykle povinen se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil. V případě  nevýhradní licence  je autor  i nadále oprávněn k výkonu  práva užít  dílo  způsobem,  ke kterému  licenci udělil, i k poskytnutí licence třetím osobám. Pokud byla dříve než výhradní licence sjednána licence nevýhradní s jiným nabyvatelem, zůstává v platnosti, pokud se strany nedohodnou jinak. Smlouva,  kterou  autor  poskytne  třetí  osobě  licenci v době,  kdy  trvá  výhradní  licence, je  neplatná, pokud nabyvatel výhradní  licence k uzavření takové smlouvy neudělí písemný souhlas.  Smlouva, kterou se uděluje licence nevýhradní nemusí být uzavřena v písemné formě, což v praxi přináší řadu problémů, a je nanejvýš vhodné i tuto smlouvu uzavírat v písemné formě, i když to zákon výslovně nestanoví.


Až na výjimky  musí  být  ve  smlouvě dohodnuta výše odměny  nebo v ní musí být  alespoň stanoven způsob jejího určení.

Pokud to smlouva neobsahuje, je neplatná, s výjimkou případů, kdy z jednání stran vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení  výše odměny a nabyvatel je povinen poskytnout autorovi  odměnu v obvyklé výši, nebo strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.

Pokud  autor poskytne licenci  k pronájmu originálu  nebo kopie díla  zaznamenaného na zvukový  nebo zvukově obrazový záznam výrobci takového záznamu, vzniká  mu vůči osobě, která bude originál  nebo kopii  takto zaznamenaného  díla pronajímat, právo na přiměřenou odměnu a tohoto práva se nemůže vzdát.

Je-li výše  odměny  dohodnuta  v závislosti  na výnosech z využití licence, je nabyvatel licence povinen umožnit autorovi kontrolu příslušné dokumentace ke  zjištění skutečné výše odměny.  Poskytne-li nabyvatel  takto autorovi  důvěrné informace, nesmí je autor prozradit třetí osobě ani je použít pro  své potřeby jinak, než za účelem zjištění výše odměny. Nabyvatel  je  povinen  poskytovat  autorovi  pravidelná vyúčtování  odměny  ve  sjednaných  časových obdobích; není-li  sjednáno jinak, je  povinen tak učinit  alespoň jednou ročně. Není-li  odměna  stanovena   v  závislosti  na  výnosech z využití  licence a  je-li tak  nízká, že  je ve zřejmém nepoměru k zisku z využití  licence a k významu díla  pro dosažení takového zisku,  má autor obvykle právo na  přiměřenou dodatečnou  odměnu.


Omezení licence

Licence může  být  omezena  na jednotlivé  způsoby užití díla.

Ty mohou být omezeny rozsahem, např. množství, místa nebo času. Nestanoví-li  smlouva,  ke  kterým  jednotlivým způsobům užití díla nebo k jakému rozsahu užití se licence poskytuje, má se za  to,  že  licence  byla  poskytnuta  k  takovým  způsobům užití a v takovém rozsahu, jak to je nutné k dosažení účelu smlouvy. Územní rozsah licence je zpravidla omezen na území České republiky, časový rozsah licence na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu  užití, ne však na déle než jeden rok od poskytnutí licence nebo odevzdání díla, a množstevní  rozsah  licence  je  omezen  na  množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití. Licence  k rozmnožování díla zahrnuje  oprávnění k  pořízení kopií  přímých i  nepřímých, trvalých  i dočasných,  vcelku nebo  zčásti, jakýmikoli prostředky a v  jakékoli formě,  a pokud  jde o  kopie v  elektronické formě, jak ve spojení on-line, tak i off-line, zahrnuje i licenci k rozšiřování takto zhotovených kopií. Licence k vysílání  díla zahrnuje i oprávnění  k zhotovení záznamu  díla vysílatelem  jeho vlastními  prostředky a  pro jedno vlastní vysílání. 

Všechny tyto podmínky licence lze smlouvou upravit odlišně.


Omezení nabyvatele licence

Nabyvatel nesmí upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora, pokud se nedohodnou jinak, nebo jde-li o takovou úpravu  díla   nebo  názvu,  u  které lze očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil. Ani v takovém případě nabyvatel nesmí dílo nebo jeho název změnit,  pokud  si  autor  svolení   vyhradil  i  pro  tyto  změny a nabyvateli  je  taková  výhrada  známa.  To  platí obdobně i při spojení  díla s  jiným dílem, i  při zařazení  díla do díla souborného (např. do souboru povídek nebo básní).


Zánik licence a odstoupení od smlouvy

Zánikem  právnické  osoby,  které  byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z  licenční smlouvy na jejího právního nástupce. Licenční  smlouva může takový přechod  práv a povinností na právního nástupce vyloučit. Smrtí fyzické osoby, které byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na dědice, pokud to licenční smlouva připouští. Kromě zániku licence může za určitých podmínek autor od licenční smlouvy odstoupit.

  • Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele

Nevyužívá-li  nabyvatel   výhradní  licenci  vůbec  nebo využívá-li ji nedostatečně, např. pokud nakladatel nevydává autorův román, a autorovi je známo, že jiný nakladatel o něj má zájem, a jsou-li tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné  zájmy  autora,  může  autor  od  smlouvy  odstoupit. To neplatí  v  případě,  že  nevyužívání  nebo nedostatečné využívání licence je  způsobeno okolnostmi převážně  spočívajícími na straně autora (zmíněný román není vydán, protože autor si vymínil napsání předmluvy, kterou nedodal).

 Autor může od smlouvy odstoupit teprve poté, kdy nabyvatele vyzve, aby v přiměřené lhůtě licenci dostatečně využil,  a nabyvatel oprávnění nevyužije  ani přes tuto  výzvu. Na možnost  odstoupení musí  autor nabyvatele upozornit.  Výzva není třeba, jestliže využití oprávnění  nabyvatelem  není   možné  anebo   jestliže  nabyvatel prohlásí, že licenci nevyužije. Nestanoví-li  smlouva  jinak,  autor  nemůže  právo  na odstoupení  od smlouvy uplatnit  před uplynutím dvou let od  poskytnutí licence, a má-li být  dílo odevzdáno až po poskytnutí  licence,   od  takového odevzdání,   u  příspěvků  do periodického tisku s denní periodicitou činí tato lhůta tři měsíce a u  ostatního  periodického  tisku  jeden  rok.  Je-li třeba před odstoupením od  smlouvy učinit výzvu, nelze ji učinit před uvedenou lhůtou. Smlouva se ruší dnem doručení odstoupení nabyvateli.

Autor je povinen v odůvodněných případech nahradit nabyvateli škodu vzniklou odstoupením od smlouvy.  V úvahu se  přitom vezmou zejména  důvody, pro něž nabyvatel licenci dostatečně nevyužil. Nedošlo-li k  využití  licence  vůbec, je  autor povinen vrátit nabyvateli odměnu, kterou od něj přijal, došlo-li k využití licence pouze nedostatečně, je povinen vrátit odměnu částečně sníženou. Pokud byl nabyvatel povinen licenci využít a tuto povinnost porušil, zůstává autorův nárok  na odměnu odstoupením od smlouvy nedotčen.  Pokud  byla  výše  odměny dohodnuta v závislosti na  výnosech z užití díla,  má se za to,  že autorovi vznikl  nárok  na  odměnu  ve  výši,  v jaké  by mu vznikl, kdyby nabyvatel v  době před odstoupením  od smlouvy licenci  dostatečně využil. 

  • Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora

Autor může písemně odstoupit  od smlouvy, jestliže  jeho dosud  nezveřejněné   dílo   už  neodpovídá   jeho  přesvědčení a zveřejněním  díla   by  byly  značně   nepříznivě  dotčeny  jeho oprávněné osobní zájmy. Smlouva se ruší dnem doručení písemného odstoupení od smlouvy nabyvateli. Autor je  povinen  nahradit  nabyvateli škodu,  která mu odstoupením od smlouvy vznikla. Projeví-li autor po odstoupení od smlouvy opětovný zájem o užití díla, je povinen přednostně nabídnout licenci nabyvateli, a to za podmínek srovnatelných s podmínkami původně sjednanými. Této možnosti nelze využít u všech druhů děl.


Nakladatelská licenční smlouva

Nakladatelská licenční smlouva je ta, kterou  autor  poskytuje  nabyvateli licenci  k  rozmnožování  a  rozšiřování  díla slovesného, hudebně dramatického  nebo hudebního,  výtvarného, díla  fotografického či díla vyjádřeného způsobem podobným fotografii, pokud nejde o užití díla v provedení výkonnými  umělci. Obvykle je licence poskytnuta   výhradně, není-li ve smlouvě uvedeno jinak, to neplatí, jde-li o rozmnožování a rozšiřování díla v periodické publikaci.

Autor  je zpravidla oprávněn provést autorskou korekturu, tzn.  provést před vydáním  díla drobné tvůrčí  změny, pokud  nevyvolají na straně  nakladatele potřebu vynaložení  nepřiměřených nákladů nebo  nezmění-li se jimi povaha díla. Neumožní-li  nakladatel   autorovi  provedení   autorské korektury, může autor od smlouvy odstoupit, došlo-li by v důsledku toho k užití díla způsobem snižujícím jeho hodnotu. Je-li  množstevní rozsah licence  omezen na určitý  počet kopií  a  tyto  kopie  byly  rozebrány před uplynutím doby,   na   kterou   byla   licence   udělena,   zaniká  licence, nedohodnou-li se smluvní strany na zvýšení množstevního rozsahu do šesti měsíců ode dne, kdy  autor nakladatele k takové změně smlouvy vyzve.


Podlicenční smlouva

Je-li tak sjednáno ve smlouvě, může nabyvatel oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě (podlicence). Nabyvatel může licenci postoupit pouze s písemným souhlasem autora, o postoupení licence a o osobě postupníka je povinen autora informovat bez zbytečného odkladu. K prodeji podniku, jehož součástí je i licence, či takové části podniku, která tvoří jeho samostatnou organizační složku, se souhlas autora nevyžaduje, není-li sjednáno jinak. Pro podlicenční smlouvu jsou podobné podmínky jako pro smlouvu licenční.

Právo dílo užít

Autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění  k výkonu  tohoto práva,  jiná osoba  může dílo užít bez udělení takového oprávnění  pouze v  případech stanovených zákonem. Poskytnutím takového oprávnění právo  autorovi nezaniká, vzniká mu pouze povinnost  strpět zásah do  tohoto práva jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy. Užití díla může být veřejné nebo neveřejné.

Smlouvou autor v určitém rozsahu právo převádí na nabyvatele. Jedná se o tzv. konstitutivní převod, tzn. právo autor nepřevádí s tím účinkem, že by ho sám ztratil.

Autor  má  právo  požadovat  na  vlastníku  věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho  třeba k  výkonu autorských práv.  Toto právo  nelze uplatnit  v  rozporu  s oprávněnými  zájmy vlastníka, vlastník není povinen autorovi takovou  věc vydat, je však povinen na  žádost  a  náklady   autora  udělat  fotografii  nebo  jinou kopii díla a odevzdat ji autorovi.

Právem dílo užít je

–         právo na rozmnožování díla

–         právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na sdělování díla veřejnosti, zejména právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla, právo na vysílání díla rozhlasem či televizí, právo  na přenos  rozhlasového či  televizního vysílání díla, právo  na provozování  rozhlasového či  televizního vysílání díla.

  • Rozmnožováním  díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých kopií (zákon užívá pojem „rozmnoženina“) díla, a to jakýmikoli prostředky a  v  jakékoli  formě,  za  účelem zpřístupňování díla prostřednictvím těchto kopií. Dílo se rozmnožuje např. ve formě kopie tiskové, fotografické,  zvukové,  obrazové  nebo  zvukově obrazové, stavbou architektonického   díla   nebo   ve   formě   jiné   trojrozměrné kopie  anebo  ve  formě  elektronické  zahrnující vyjádření analogové i digitální.
  • Rozšiřováním  originálu nebo kopie  díla se rozumí zpřístupňování díla  v hmotné podobě prodejem  nebo jiným převodem vlastnického práva  k originálu nebo  ke kopii díla,  včetně jejich nabízení za tímto účelem. Prvním prodejem  nebo jiným  převodem vlastnického práva k originálu  nebo ke kopii,  kterým je  dílo oprávněně rozšířeno na území členského státu EU nebo jiné smluvní strany  Dohody o  EHS, je  ve vztahu k tomuto originálu  nebo  kopii  díla  autorovo právo na rozšiřování  pro území  těchto států vyčerpáno, právo na pronájem a právo na půjčování zůstávají nedotčena.
  • Pronájmem   originálu  nebo   kopie  díla   se  rozumí zpřístupňování díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu  poskytnutím originálu nebo kopie díla k dočasné osobní potřebě.

  • Půjčováním  originálu   nebo  kopie  díla   se  rozumí zpřístupňování  díla  zařízením  přístupným  veřejnosti,  ale ne za účelem  přímého  nebo   nepřímého  hospodářského  nebo  obchodního prospěchu, poskytnutím  originálu nebo kopie  díla k dočasné osobní potřebě.
  • Vystavováním  originálu  nebo  kopie  díla  se  rozumí zpřístupňování  díla  v  hmotné  podobě  umožněním  shlédnutí nebo jiného  vnímání  originálu  nebo  kopie  díla, zejména díla výtvarného, fotografického, architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.

  • Sdělováním díla veřejnosti  se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. Sdělováním je také zpřístupňování díla  způsobem, že kdokoli může  mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. Sdělováním  není   pouhé  provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího sdělování. 

Živým provozováním  díla se  rozumí zpřístupňování  díla živě  prováděného  výkonným  umělcem,  zejména  živě  přednášeného literárního díla,  živě prováděného hudebního  díla s textem  nebo bez textu, anebo živě scénicky předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického, choreografického nebo pantomimického. Přenosem  živého  provozování  díla  se  rozumí současné zpřístupňování   živě  provozovaného   díla  pomocí  reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje  umístěného mimo prostor živého provozování s výjimkou rozhlasu a televize.

Provozováním díla  ze záznamu  se rozumí  zpřístupňování díla   ze  zvukového   nebo  zvukově   obrazového  záznamu  pomocí přístroje, s výjimkou rozhlasu a televize. Přenosem  provozování díla ze záznamu  se rozumí současné zpřístupňování díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného  přístroje   umístěného  mimo  prostor   provozování  ze záznamu. 

Vysíláním   díla  rozhlasem  nebo   televizí  se  rozumí zpřístupňování   díla  rozhlasem   či  televizí   a  jiné   takové zpřístupňování   díla  jakýmikoli   jinými  prostředky, nebo  jejich  vyjádření bezdrátově nebo  po drátě, včetně  šíření po kabelu  nebo vysílání pomocí družice, původním vysílatelem. Jsou-li  signály, které nesou  znaky, zvuky nebo  obrazy, zakódovány, jde  o vysílání díla jestliže jsou vysílatelem   nebo   s   jeho   souhlasem   poskytnuty  prostředky k odkódování. Přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání díla  rozhlasem nebo televizí  bezdrátově nebo po  drátě, uskutečňuje-li je jiná osoba než původní vysílatel. Umožnění   příjmu  rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě   komplexu  budov   k  sobě   prostorově  nebo   funkčně přináležejících,  pomocí společných  domovních antén  se za  užití díla nepovažuje  za podmínky, že je  umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného   vysílání  a   společný  příjem   není  obchodně využíván.

Provozováním  rozhlasového  či  televizního  vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje k příjmu  rozhlasového  či televizního  vysílání. Za  provozování rozhlasového  a televizního vysílání  se nepovažuje zpřístupňování  díla ubytovaným  v  rámci  poskytování  služeb spojených   s   ubytováním,   jsou-li přístroje  umístěny v prostorách určených k soukromému užívání ubytovanými osobami, rovněž se za ně nepovažuje  zpřístupňování  díla  pacientům ve zdravotnických zařízeních.