Autorství ve vztahu k jinému duševnímu vlastnictví

Autorství ve vztahu k ochranným známkám

Slovní ochranné známky zpravidla nebývají autorským dílem, jinak je tomu u známek obrazových a kombinovaných (loga). Loga jsou obvykle vytvořena na zakázku, jejich autorem nebývá zaměstnanec vlastníka ochranné známky ani vlastník sám. Nicméně jde o díla na objednávku a vztahují se na ně příslušná zákonná ustanovení. Na rozdíl tedy od patentů a designů majitelem ani přihlašovatelem ochranné známky nemusí být vůbec ten, kdo ji vytvořil. Souvisí to s odlišným účelem ochranných známek, které mají sloužit k označování výrobků a služeb, na rozdíl od patentů a designů, které jsou chráněny „samy pro sebe“.


Autorství ve vztahu k patentům

Právo na patent má původce patentovaného vynálezu, nebo jeho právní nástupce. Původcem je fyzická osoba, která vynález vytvořila. Jde-li o více osob, jsou uváděny jako spolupůvodci. Pokud je vynález vytvořen za podobných podmínek jako kolektivní dílo, tzn. ke splnění úkolů z pracovního poměru, z členského nebo  jiného obdobného pracovněprávního vztahu k  zaměstnavateli, přechází právo  na patent na zaměstnavatele, není-li  smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. Původce,  který vytvořil  vynález v  pracovním poměru, je povinen  zaměstnavatele  o  této  skutečnosti písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu.

Po registraci se přihlašovatel stává majitelem patentu. Majitel patentu má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas  k využívání vynálezu jiným  osobám, nebo na ně patent převést. Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu. Za  udržování  patentu  v  platnosti  je  majitel povinen platit každoročně poplatky.


Autorství ve vztahu k průmyslovému vzoru (designu)

Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií,  obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. „Autorem“ průmyslového vzoru je jeho původce. Ten nebo jeho právní nástupce má právo k průmyslovému vzoru. Spolupůvodce  má  právo  na  průmyslový  vzor v rozsahu odpovídajícímu jeho podílu na jeho vytvoření. Je oprávněn podat přihlášku průmyslového vzoru.

Vytvořil-li původce průmyslový vzor ke splnění úkolu vyplývajícího z pracovního  poměru,  z  členského  nebo z jiného obdobného vztahu, přechází právo  na průmyslový vzor na zadavatele, není-li  smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. Původce, který vytvořil zaměstnanecký průmyslový vzor, je povinen zadavatele o tom písemně  vyrozumět  a  předat  mu  podklady  potřebné  k posouzení průmyslového vzoru. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky.

Ochrana autorského práva

Autor, do  jehož  práva  bylo neoprávněně  zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, se může u soudu domáhat zejména

  • určení svého autorství, 
  • zákazu ohrožení  svého práva, včetně  hrozícího opakování, nebo  neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné  výroby, obchodního  odbytu, dovozu nebo vývozu  originálu nebo kopie  či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla  veřejnosti, i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy, 
  • sdělení  údajů o  původu neoprávněně  zhotovené kopie či napodobeniny díla, o způsobu  a rozsahu jejího  užití a o  totožnosti osob,  které se  neoprávněného zhotovení, popř. rozšiřování účastní, 
  • odstranění následků zásahu do práva, zejména stažením neoprávněně zhotovené  kopie či napodobeniny díla nebo pomůcky  zamýšlené k odstranění,   vyřazení   z   provozu   nebo  omezení  funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků k ochraně práv z obchodování nebo jiného užití, nebo zničením této kopie či napodobeniny díla nebo pomůcky, 
  • poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména omluvou nebo zadostiučiněním v penězích, jehož výši  určí soud, není vyloučena dohoda o narovnání.

Autorovi může soud přiznat právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl,  a podle okolností  určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění. Autorovi případně přísluší i právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení, výše bezdůvodného obohacení činí dvojnásobek  odměny,  která  by  byla  obvyklá za  získání  potřebné licence v době neoprávněného nakládání s dílem.

Udělí-li autor  jiné osobě výhradní oprávnění  k výkonu práva dílo  užít,  nebo  je-li  této  osobě  toto  oprávnění  nebo výkon majetkových  práv k  dílu svěřen  ze zákona,  má právo  se domáhat většiny těchto nároků pouze osoba, jejíž oprávnění bylo  ohroženo nebo  porušeno, netýká se to všech nároků, některá zůstávají autorovi, např. nárok domáhat se určení svého autorství.

Autor může požadovat od celních orgánů informace o obsahu a rozsahu dovozu zboží, které je kopií  jeho díla nebo zvukovým  či zvukově obrazovým záznamem takového díla, má k pořízení takové kopie sloužit jako nosič, je  přístrojem k  zhotovení záznamů nebo kopií, nebo jde o pomůcky  zamýšlené k odstranění,   vyřazení  z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků k ochraně práv z obchodování nebo jiného užití, a nahlížet do  celních dokumentů, aby zjistil,  zda dovoz takového zboží k užití  na území České republiky je  oprávněný,  nebo  aby  zjistil  údaje  rozhodné  pro  uplatnění zákonných práv. To platí obdobně i při vývozu. Tyto informace může požadovat také příslušný  kolektivní správce,  nebo  právnická osoba oprávněná hájit zájmy autorů.

Majetkové nároky autora jsou promlčeny za 3 roky ode dne kdy tento nárok mohl být uplatněn.

V současné praxi je bohužel soudní ochrana autorských práv problematická, porušovatelé často spoléhají, že se jim podaří např. náklad knihy, porušující autorská práva, rozprodat dříve, než je soudní řízení ukončeno, a že zisk bude vyšší než přisouzená náhrada, jak tom často bývá.


Souběh ochrany

Autorské právo není dotčeno právy souvisejícími ani právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi. Ochrana děl podle autorského práva nevylučuje ochranu stanovenou dalšími právními předpisy.

Autorství

Autor

Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem díla  souborného  jako  celku je  fyzická osoba, která  je tvůrčím  způsobem  vybrala  nebo uspořádala, čímž nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazenýchJiné osobě nikdy nemůže být autorství přiznáno.

Podle tzv. zákonné domněnky autorství, se za autora považuje fyzická osoba,  jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem  uvedeno  na  díle  nebo  je  u  díla uvedeno v rejstříku vedeném  příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán  opak. To  neplatí v   případech, kdy  je údaj  v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Domněnka platí i tehdy, jde-li o pseudonym,  pokud  autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti. 

Vznik autorství není nijak vázán na způsobilost k právním úkonům, autorem může být i dítě, nebo člověk, jehož způsobilost k právním úkonům byla soudem omezena. Tato otázka však má význam pro nakládání s autorskými právy.


Anonym a pseudonym

Totožnost autora, jehož dílo bylo podle projevu jeho vůle zveřejněno bez  udání jména, jedná se tedy o dílo anonymní,  popřípadě pod krycím jménem  nebo  pod  uměleckou   značkou,  jde o dílo  pseudonymní,  není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.

Právo autora rozhodnout, zda dílo má být uveřejněno pod jeho pravým jménem nebo zda má být uvedeno anonymně nebo pod pseudonymem je jedním ze základních osobních autorských práv. Dokud  se autor díla  anonymního nebo pseudonymního veřejně  neprohlásí, zastupuje  autora při  výkonu a  ochraně práv autorských k dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila. Veřejné prohlášení autora není třeba, je-li jeho pravé jméno obecně známé (jako byly obecně známy např. jméno a různé pseudonymy nedávno zemřelého Eda McBaina).


Spoluautorství k dílu

Autorské právo k dílu,  které vzniklo  společnou tvůrčí činností dvou  nebo více autorů  jako dílo jediné, tedy jako dílo  spoluautorů,  přísluší  všem spoluautorům společně a nerozdílně. 

O dílo spoluautorů se jedná i tehdy,  lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů díla odlišit, pokud tyto dílčí výsledky nejde užívat samostatně. Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím  pomoci  nebo  rady  technické,  administrativní  nebo odborné  povahy (např. odborný poradce ve vojenské oblasti při natáčení válečného filmu) nebo  poskytnutím dokumentačního  nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět, např. jako objednatel.

Spoluautorství nemůže vzniknout bez shodné vůle autorů. Právní úkony  týkající  se díla  spoluautorů opravňují a zavazují všechny spoluautory stejně. O nakládání  s dílem  spoluautorů rozhodují  spoluautoři jednomyslně.   Brání-li  jednotlivý   autor  bez   vážného  důvodu nakládání  s  dílem  spoluautorů,  mohou  se  ostatní  spoluautoři domáhat rozhodnutí soudu, musí být dbáno osobních autorských práv. Domáhat se ochrany práva  autorského k dílu  spoluautorů před ohrožením  nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatně. Pokud se spoluautoři nedohodnou jinak,  jsou jejich podíly na společných výnosech z práva autorského k dílu  spoluautorů  úměrné  velikosti  jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li  tyto  příspěvky  rozeznat,  jsou  podíly na společných výnosech stejné.