Dohled Ministerstva kultury ČR

Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od kolektivního správce informace a předložení podkladů, které jsou potřebné pro výkon dozoru, zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených touto zákonem, ukládat při zjištění závad v dodržování zákona povinnost k nápravě při stanovení přiměřené lhůty a ukládat pokuty.

Tento dozor se vztahuje pouze na výkon kolektivní správy.

Zprostředkovatelé kolektivních a hromadných smluv

K usnadnění  sjednávání  kolektivních  smluv, popřípadě smluv  hromadných mohou smluvní strany využít  jednoho  nebo  více  zprostředkovatelů  jmenovaných k tomu účelu  ministerstvem z  nezávislých odborníků.

Zprostředkovatelem pro účely  tohoto zákona může být  zletilá fyzická osoba způsobilá k právním úkonům,  která souhlasí s výkonem  této činnosti.

Seznam zprostředkovatelů  je  veřejně  přístupný,  vede  jej ministerstvo s přihlédnutím k  návrhům kolektivních správců  a uživatelů, popř. jejich sdružení. Žádost  předkládá  zprostředkovateli  kterákoli  smluvní strana písemně.  V žádosti uvede dosavadní  stav jednání a připojí svůj návrh a stanovisko druhé  smluvní strany. Smluvní strany jsou povinny si poskytovat při zprostředkování potřebnou součinnost. Zprostředkovatelé jsou povinni  být nápomocni při jednání smluvních stran, popřípadě i  předkládat stranám vlastní návrhy do 30 dnů od předložení žádosti. Nevyjádří-li  žádná  ze  stran  do  30 dnů od předložení návrhu zprostředkovatele podle odstavce 1 námitky k tomuto návrhu, má se za to, že jej strany přijaly.

Zprostředkovatel má nárok na odměnu, na které se dohodnou smluvní   strany,  a   na  náhradu   nutně  vynaložených  nákladů.

Kolektivní a hromadné smlouvy

Kolektivní  správce  poskytuje  smlouvami oprávnění k  výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně, což zahrnuje všechny předměty ochrany,  k nimž takové právo  kolektivně spravuje.

Pokud kolektivní správce  poskytne oprávnění k  výkonu práva k  hromadně určeným  předmětům  ochrany  (hromadnou smlouvu) a pokud  jsou  pro  rozdělení vybraných  odměn potřebné údaje   uživatele  o   užití  konkrétních   předmětů  ochrany,  je kolektivní správce  oprávněn takové údaje od uživatele požadovat. Hromadná smlouva musí být sjednána písemně. Kolektivní  správce  nesmí  uživatelům  předmětů ochrany ukládat  omezení, která  přesahují rámec  ochrany stanovené  zákonem.

Kolektivní správce dále uzavírá  s  uživateli   předmětů  ochrany   nebo  s osobami oprávněnými  hájit  zájmy  v  nich  sdružených uživatelů, kteří užívají  předměty  ochrany  týmž  nebo  podobným způsobem, nebo s osobami  povinnými  platit  odměny  podle  tohoto  zákona, za přiměřených  a   rovných  podmínek  smlouvy,   kterými  se  pro uživatele poskytuje  oprávnění k  výkonu práva  užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují, stanovuje výše a  způsob placení  odměn, nebo určuje způsob placení odměn stanovených tímto zákonem. Jedná se o kolektivní smlouvy. Kolektivní   smlouva  musí   být  sjednána písemně a jednotlivým sdruženým  uživatelům  z ní vznikají práva a povinnosti vůči kolektivnímu správci přímo, tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet nositelů práv.

Poskytne-li hromadnou smlouvou příslušný kolektivní správce licenci

  • k provozování uměleckých  výkonů ze zvukového  záznamu vydaného k obchodním  účelům  nebo   k  provozování  takových  zvukových záznamů,
  • k nedivadelnímu provozování hudebních děl s textem či bez textu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,
  • k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání určitého druhu děl,
  • k provozování  rozhlasového nebo  televizního vysílání určitého druhu  děl, uměleckých  výkonů, zvukových  záznamů nebo zvukově obrazových záznamů,

až na výjimky platí, že je takto licence poskytnuta nejen ve vztahu k příslušným předmětům  ochrany,  a  jde-li  o  díla,  k  příslušným druhům děl nositelů práv smluvně zastupovaných,  ale i všech ostatních, kteří se  pak považují  za zastupované  ze zákona.

Vztahy kolektivního správce k zastupovaným nositelům práv a k uživatelům předmětů ochrany

Kolektivní  správce má řadu povinností, např.

  • zastupovat každého  nositele práv při výkonu  jeho práva, které ze zákona kolektivně spravuje,
  • převzít zastoupení každého nositele práv při výkonu  jeho práva, pokud o to požádá a prokáže,  že došlo k příslušnému užití předmětu ochrany, a není-li pro výkon téhož práva zastupován zahraniční osobou,
  • zastupovat  každého  nositele  práv  při   výkonu  jeho  práva v rozsahu s ním sjednaném,
  • zastupovat nositele práv za rovných podmínek,
  • vést  rejstřík smluvně  zastupovaných nositelů  práva, rejstřík smí  obsahovat  pouze  údaje,  které  jsou  nezbytné  k  výkonu kolektivní správy,
  • vést  rejstřík  předmětů  ochrany,  k  nimž kolektivně spravují práva, pokud mu jsou tyto  předměty  známy,  rejstřík smí opět obsahovat pouze údaje, které  jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy,
  • sdělit tomu,  kdo o to  písemně požádá, jestli zastupuje nositele práv  k určitému  předmětu  ochrany  pro výkon  určitého práva, a vydat o tom na žádost a náklady žadatele písemné potvrzení,
  • uzavírat   s  uživateli   předmětů  ochrany   nebo  s   osobami oprávněnými  hájit  zájmy  v  nich  sdružených uživatelů, kteří užívají  předměty  ochrany stejným  nebo  podobným způsobem, nebo s osobami  povinnými  platit  odměny podle tohoto zákona, za přiměřených a rovných podmínek  smlouvy, kterými  se  pro uživatele
    §  poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují,
    §  stanovuje  výše a  způsob placení  odměn a sleduje jejich plnění,
    §  určuje způsob placení odměn stanovených zákonem,
  • domáhat se vlastním jménem na účet zastupovaných nositelů práv nároku na vydání bezdůvodného  obohacení z neoprávněného výkonu kolektivně  spravovaného  práva a nároku   na  zdržení se neoprávněného výkonu  práva, ledaže se nositel práva, je-li k tomu  oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné,
  • vybírat v souladu  se zákonem a smlouvami pro nositele práv  odměny a případné  příjmy z vydání  bezdůvodného obohacení, rozdělovat je a vyplácet je v souladu s rozúčtovacím řádem,
  • vést evidenci vybraných odměn  a příjmů z vydaného bezdůvodného obohacení a umožnit nositeli práv kontrolu správnosti výše jemu vyplacené odměny či případného příjmu z bezdůvodného obohacení,
  • účtovat v soustavě podvojného  účetnictví, roční účetní závěrku ověřovat  auditorem  a  předkládat  ji  včetně  zprávy auditora ministerstvu bez  zbytečného   odkladu   po   jejím  ověření a schválení nejvyšším orgánem kolektivního správce,
  • vyhotovovat   do  30.   června  každého   roku  výroční  zprávu o činnosti  a  hospodaření  za uplynulý  kalendářní rok,  obsahující též  roční účetní závěrku a zprávu   auditora,  výroční   zpráva  musí   obsahovat  úplný a pravdivý popis  všech rozhodných skutečností a  musí k ní být umožněn přístup zastupovaným nositelům práv,
  • informovat  ministerstvo o  všech změnách  v údajích  uvedených v žádosti  o  udělení  oprávnění včetně změn v osobě,  která je statutárním orgánem kolektivního správce nebo členem takového orgánu, a tyto změny doložit, a to bezodkladně, nejpozději do 15 dnů od takové změny,
  • zveřejňovat vhodným způsobem umožňujícím  i dálkový přístup pro jednotlivé způsoby užití předmětu ochrany návrh výše odměn nebo způsob jejich určení,

Kolektivní správce  zastupuje nositele  práv svým jménem a na  jeho  účet. Vykonává kolektivní správu nevýdělečně, je však oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů.

Uživatelé  předmětů  ochrany a osoby  povinné k platbě  zvláštních  odměn  jsou  povinny umožnit  kolektivnímu správci  řádný  výkon  kolektivní  správy  a  bez  vážných  důvodů  kolektivnímu  správci  neodmítnout  poskytnutí  k tomu potřebných informací. Kolektivní správce  nesmí  informace   zjištěné  při kontrolní činnosti  využít k jinému účelu  než k výkonu kolektivní správy. Je oprávněn kontrolovat řádné a včasné plnění  smluv jím  uzavřených  při výkonu  kolektivní  správy.

Provozovatel  provozovny  či  jiného  prostoru,  který poskytne  prostor k provozování nedivadelně provozovaného hudebního díla s textem či bez textu nebo uměleckého výkonu, je  povinen poskytnout  příslušnému  kolektivnímu  správci  údaje a součinnost potřebnou  pro  určení  totožnosti  provozovatele  veřejné hudební produkce.

Dodavatel  živé  veřejné  hudební  produkce  je  povinen předložit  provozovateli  živé  veřejné  produkce program produkce s uvedením jmen  autorů a názvů  děl, která mají  být provozována, a to nejpozději  20 dnů před  konáním produkce. Provozovatel  živé veřejné  hudební  produkce  je   povinen  tento  program  produkce s uvedením jmen  autorů a názvů  děl, která mají  být provozována, oznámit příslušnému  kolektivnímu správci, pokud není dohodnuto jinak.

Kolektivní  správce je povinen  si při zpracování  návrhu výše odměn  nebo návrhu způsobu  jejich určení vyžádat  stanoviska právnických   osob  sdružujících   příslušné  uživatele   předmětů ochrany,  pokud se  takové osoby  u kolektivního  správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů.

Kolektivní  správce je oprávněn uživateli,  který je vůči němu v prodlení  se zaplacením odměny a tuto  odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě,  dočasně,  na  dobu  prodlení,  zakázat užití předmětů ochrany,  ke kterému  by byl  uživatel jinak  ze smlouvy  uzavřené s kolektivním správcem oprávněn. Kolektivní  správce  je  oprávněn  poskytovat  uživateli oprávnění  k  výkonu  práva užít  předměty  ochrany  pouze  jako nevýhradní a nepřevoditelné.

Oprávnění k výkonu kolektivní správy

O udělení oprávnění k  výkonu kolektivní správy rozhoduje   Ministerstvo kultury na základě písemné žádosti. Žádost musí obsahovat název, sídlo, identifikační číslo,  bylo-li  přiděleno, a označení   statutárního  orgánu  žadatele,  jméno,  příjmení a trvalý pobyt osoby, která  je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy, a způsob jednání jménem žadatele, vymezení práv, která mají být kolektivně spravována, a vymezení předmětů  práv, a pokud  jde o díla, tak i vymezení jejich druhu. O  žádosti o udělení  oprávnění rozhodne ministerstvo  do 90  dnů ode  dne podání  žádosti. Ministerstvo  v řízení o udělení oprávnění  přihlíží  zejména  k tomu, zda lze  předpokládat, že žadatel  je  způsobilý  k  řádnému  a  účelnému  výkonu kolektivní správy.

Ministerstvo oprávnění odejme, jestliže dodatečně zjistí, že v  době udělení oprávnění nebyly žadatelem splněny  předpoklady  pro  udělení  oprávnění,  anebo  tyto  po udělení   oprávnění    odpadly,   a   nedojde-li    k   nápravě v ministerstvem  stanovené  přiměřené   lhůtě,  nebo  nejde nápravu zjednat, nebo pokud o to kolektivní správce požádá. Ministerstvo může oprávnění odejmout, jestliže kolektivní správce porušuje  povinnosti uložené zákonem a  nezjedná nápravu v ministerstvem stanovené lhůtě.

Ministerstvo udělilo oprávnění např. občanským sdružením OSA, Dilia, INTERGRAM, OOA-S nebo GESTOR.

Kolektivní správce

Kolektivním  správcem je  ten,  kdo získal oprávnění k výkonu kolektivní správy. Kolektivním  správcem může být pouze právnická osoba, která má sídlo v České  republice, a která přímo či nepřímo sdružuje nositele práv, které při kolektivní správě zastupuje. Kolektivní  správa  je  vykonávána  soustavně,  vlastním jménem a na vlastní  odpovědnost, není podnikáním. Kolektivní správce ji vykonává jako hlavní předmět činnosti.

Kolektivní správce může pověřit zastupováním při výkonu jím kolektivně spravovaných práv jinou osobu pouze tehdy, jde-li o

a)    osobu  zahraniční,  která  podle  práva  jiného státu oprávněně vykonává  na území  takového  státu  kolektivní správu  pro táž práva,  a pokud  jde o  dílo, i  pro týž  druh, a jde o výkon kolektivní správy v tomto státě,

b)    tuzemského  kolektivního   správce,  který  je   také  oprávněn k výkonu  kolektivní  správy,  sleduje-li  se  tím účelný výkon kolektivní správy.

Taková smlouva musí být písemná, jinak je neplatná. Osoba pověřená  zastupováním jedná svým jménem a na účet  kolektivního správce, který ji pověřil, tím není  dotčena  povinnost kolektivního  správce  převést získané výnosy zastupovaným nositelům práv. Dohody o  sdružení  nositelů  práv v  osobě kolektivního správce  ani  dohody  o zastupování  se  nepovažují za dohody narušující hospodářskou soutěž.

Kolektivní správa práv

Účelem  kolektivní správy práv je kolektivní  uplatňování a kolektivní ochrana autorských majetkových práv a dalších majetkových práv souvisejících s autorským právem a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.

Kolektivní správou  je zastupování  většího počtu  osob, jimž přísluší autorské majetkové právo nebo  majetkové  právo  související s autorským právem, ze zákona  oprávnění k výkonu  majetkových práv k dílu, nebo ze  smlouvy  výhradní  oprávnění   k  výkonu  práva  kolektivně spravovaného pro  celou dobu trvání majetkových  práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci k jejich společnému prospěchu, a to při výkonu jejich majetkových práv ke zveřejněným  nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým a zvukově obrazovým záznamům, pokud není jiný než kolektivní výkon těchto práv  dovolen nebo  není účelný. Zprostředkování uzavření licenční  nebo jiné smlouvy není výkonem  kolektivní  správy.  Výkonem  kolektivní  správy též není příležitostné  či   krátkodobé  zastupování  jiných   než  povinně kolektivně spravovaných práv. 

Povinně kolektivně spravovanými právy jsou

–         právo na odměnu za

§  užití  uměleckého  výkonu,  zaznamenaného  na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání,

§  užití  zvukového  záznamu,   vydaného  k  obchodním  účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání,

§  zhotovení  kopie  pro   osobní  potřebu  na  podkladě zvukového  nebo zvukově  obrazového záznamu  přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na  nenahraný nosič,

§  zhotovení kopie  díla pro osobní  potřebu na podkladě grafického  vyjádření  jejím   přenesením  pomocí  kopírovacího přístroje, a to i  prostřednictvím třetí osoby,

§  opětný prodej originálu uměleckého díla,

–         právo na přiměřenou odměnu za pronájem  originálu  nebo kopie díla  či výkonu výkonného  umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam,

–         právo na užití kabelovým přenosem děl,  živých výkonů a výkonů zaznamenaných  na zvukový  záznam s  výjimkou takových  výkonů, jejichž   zvukový   záznam   byl   vydán   k  obchodním  účelům,

–         právo na užití kabelovým přenosem zvukově  obrazových  záznamů  a  zvukových  záznamů  jiných než vydaných k obchodním účelům.

Nositelé práv jsou pro jejich výkon i pro  domáhání   se  nároku  na   vydání  bezdůvodného  obohacení z neoprávněného výkonu  práva zastoupeni ze zákona příslušným kolektivním správcem.

Zvláštní právo pořizovatele databáze

Databází je soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.

Zvláštní práva k databázi  přísluší pořizovateli databáze,  pokud představuje kvalitativně nebo kvantitativně  podstatný  vklad k pořízení, ověření  nebo předvedení jejího obsahu,  bez ohledu na to,  zda databáze  nebo její  obsah jsou  předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.

Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za následek nový běh trvání práva. 

Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi,  nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.


Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze

Pořizovatel  databáze  má  právo  na  vytěžování nebo na zužitkování  celého obsahu  databáze nebo  její kvalitativně  nebo kvantitativně  podstatné  části  a  právo  udělit další osobě oprávnění k výkonu tohoto práva. Vytěžováním  se  rozumí  trvalý nebo dočasný přepis celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo způsoby. Zužitkováním  se  rozumí jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části rozšiřováním  kopií, pronájmem, spojením  on-line nebo jinými způsoby přenosu. Půjčování originálu  nebo kopie databáze není vytěžování ani zužitkování. Opakované  a  systematické  vytěžování  nebo zužitkování nepodstatných  částí obsahu  databáze a  jiné jednání,  které není běžné,  přiměřené  a  je  na  újmu  oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno. Právo pořizovatele databáze je převoditelné. Zvláštní právo pořizovatele databáze  trvá 15 let od pořízení databáze.  Je-li však  v této  době databáze  zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního zpřístupnění.


Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze a bezúplatné zákonné licence

Do práva pořizovatele  databáze,  která  byla  zpřístupněna jakýmkoli  způsobem  veřejnosti,  nezasahuje  oprávněný  uživatel, který  vytěžuje nebo  zužitkovává kvalitativně  nebo kvantitativně nepodstatné  části   obsahu  databáze  nebo   její  části,  a   to k jakémukoli účelu, za podmínky,  že tento uživatel databázi užívá běžně a  přiměřeně, nikoli systematicky  či opakovaně, a  bez újmy oprávněných  zájmů pořizovatele  databáze, a  že nezpůsobuje  újmu autorovi  ani  nositeli  práv  souvisejících  s  autorským právem  k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi. 

Do práva pořizovatele   jím   zpřístupněné  databáze  také nezasahuje  oprávněný  uživatel,  který  vytěžuje nebo zužitkovává podstatnou část obsahu databáze

  • pro svou osobní  potřebu, to neplatí pro zhotovení kopie počítačového programu či elektronické databáze nebo kopie či napodobeniny architektonického díla stavbou,
  • pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a
  • pro účely veřejné  bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.

Práva související s právem autorským

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

Umělecký  výkon  je  výkon  herce,  zpěváka,  hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra  nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí  nebo jinak provádí umělecké dílo včetně  výtvorů  tradiční  lidové  kultury.  Za  umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo. Výkonný umělec  je fyzická  osoba, která  umělecký výkon vytvořila.

Při  nakládání s právy k  výkonům vytvořeným společně při provedení  téhož díla  více  výkonnými  umělci, jako  jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje  tyto  výkonné  umělce  jejich  jménem  a na jejich účet umělecký vedoucí  tělesa jako společný  zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem,  určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou osobu, k platnosti plné moci se  vyžaduje  písemná  forma  a  podpis  většiny  členů uměleckého tělesa. Ustanovení  o  společném zástupci neplatí  pro výkonného  umělce  –  sólistu,  dirigenta  a  režiséra divadelního představení,  tyto osoby mají i právo  být společným zástupcem výkonných umělců. 

Právo  výkonného  umělce  zahrnuje  výlučná  práva osobnostní a výlučná práva majetková.

  • Majetková práva výkonného umělce

Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít a udělit jinému  smlouvou  oprávnění  k  výkonu  tohoto  práva,  další osoba  může umělecký   výkon  užít   bez  udělení   takového  oprávnění  pouze v případech stanovených zákonem.

Právem umělecký výkon užít je

–         právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,

–         právo na záznam živého výkonu,

–         právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,

–         právo na rozšiřování kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na pronájem kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na půjčování kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.

Výkonný   umělec  má  právo  na   odměnu  v  souvislosti s rozmnožováním  jeho  zaznamenaného  výkonu  pro  osobní  potřebu obdobně jako má právo na odměnu autor díla.

Majetková práva  výkonného umělce trvají 50  let od vytvoření výkonu.  Je-li však  v této  době zveřejněn  záznam tohoto výkonu, zanikají  práva  výkonného  umělce  až   za  50  let  od  takového zveřejnění.

  • Osobnostní práva výkonného umělce

Výkonný umělec  má právo  rozhodnout o  zveřejnění svého uměleckého výkonu. Sólista, vytváří-li  výkon sám,  a dirigent,  sbormistr, divadelní  režisér  a  sólista,  vytváří-li  výkon  spolu  s členy uměleckého tělesa,  má právo rozhodnout,  zda a jakým  způsobem má být  jeho  jméno  uvedeno  při  zveřejnění  jeho  výkonu. Výkonným umělcům  jako  členům  uměleckého   tělesa  přísluší  toto právo  pouze  ve vztahu  ke společnému  jménu (společnému pseudonymu),  pod  kterým  výkon   společně  vytvářejí, může být uzavřena dohoda o uvedení takového jména. Výkonnému  umělci nepřísluší  právo rozhodnout,  zda a jakým  způsobem má být  jeho  jméno  uvedeno  při  zveřejnění  výkonu v případech odůvodněných způsobem užití výkonu. Umělec  má právo na to, aby  jeho umělecký výkon, je-li užíván jinou osobou,  nebyl užit způsobem snižujícím hodnotu výkonu, výkonní  umělci jako  jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa jsou povinni brát  na sebe přiměřený vzájemný ohled.

  • Úplatná zákonná licence

Do práva výkonného  umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon  zaznamenaný na  zvukový  záznam  vydaný k  obchodním účelům vysíláním  rozhlasem  nebo  televizí,  přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání,  výkonnému  umělci  však  přísluší právo na odměnu za  takové užití. Toto právo  může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce. Do práva  výkonného umělce  však zasahuje  ten, kdo před takovým užitím  neuzavře  s příslušným kolektivním  správcem smlouvu,  kterou se  stanoví výše  odměny za užití a způsob jejího placení. Do práva výkonného umělce  zasahuje i ten, komu příslušný kolektivní  správce zakázal  další takové užití  výkonu, protože je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a  tuto odměnu  nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě. Neomezí-li  kolektivní správce takový  zákaz na kratší dobu,  trvá zákaz  až do doby, kdy bude závazek zaplatit odměnu splněn nebo  jinak zanikne, dojde-li k porušení zákazu,  neskončí bez souhlasu kolektivního správce trvání zákazu dříve, než budou vypořádány i nároky vzniklé z porušení. 


Právo výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu

Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření. Výrobce  zvukového  záznamu  je  fyzická  nebo právnická osoba,  která na  svou odpovědnost  poprvé zaznamená  zvuky výkonu výkonného umělce  či jiné zvuky,  nebo jejich vyjádření,  nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Zvukově obrazový  záznam je  záznam audiovizuálního (filmového) díla nebo  záznam jiné  řady zaznamenaných,  spolu souvisejících obrazů vyvolávajících  dojem  pohybu,  ať  již  doprovázených  zvukem, či nikoli,  vnímatelných   zrakem,  a  jsou-li   doprovázeny  zvukem, vnímatelných i sluchem.

Výrobce  zvukově  obrazového  záznamu  je  fyzická  nebo právnická osoba,  která na svou odpovědnost  poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo  pro kterou tak z jejího  podnětu učiní jiná osoba. 

Výrobce zvukového a zvukově obrazového záznam záznamu má výlučné majetkové právo svůj záznam  užít a udělit  jinému smlouvou oprávnění  k výkonu tohoto práva,  další osoba může záznam  užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem.

Právem záznam užít je

–         právo na rozmnožování záznamu,

–         právo na rozšiřování  originálu nebo kopií  záznamu,

–         právo na pronájem originálu nebo kopií záznamu,

–         právo na půjčování originálu nebo kopií  záznamu,

–         právo na vysílání a jiné sdělování zvukového  záznamu veřejnosti.

Obdobně zde platí, že do práv výrobce záznamu nezasahuje ten, kdo užije umělecký výkon  zaznamenaný na  záznam  vydaný k  obchodním účelům vysíláním  rozhlasem  nebo  televizí,  přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání,  výkonnému  umělci  přísluší právo na odměnu. Toto právo  může umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce. Výrobce   zvukového   záznamu   má   právo   na  odměnu v souvislosti  s  rozmnožováním  jeho  záznamu  pro osobní potřebu. Právo výrobce záznamu je převoditelné.  Právo trvá  50  let od pořízení záznamu, je-li  však v této době  záznam zveřejněn,  zaniká  právo  výrobce  až  za  50  let  od  zveřejnění.


Právo rozhlasového a televizního vysílatele

Vysíláním se  rozumí výsledek  šíření zvuků  nebo obrazů a zvuků nebo  jejich vyjádření rozhlasem nebo  televizí pro příjem veřejností. Vysílatel je fyzická nebo  právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje  vysílání zvuků nebo  obrazů a zvuků  nebo jejich  vyjádření rozhlasem  nebo  televizí,  nebo pro  kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. 

Vysílatel  má výlučné majetkové  právo své vysílání  užít a udělit  jinému smlouvou  oprávnění k  výkonu tohoto  práva, další osoba může   vysílání  užít   bez  udělení   takového  oprávnění   pouze v případech stanovených zákonem. Právo vysílatele je převoditelné a trvá 50 let po prvním vysílání.

Právem vysílání užít je

–        právo na záznam vysílání,

–        právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,

–        právo na rozšiřování kopií zaznamenaného vysílání,

–        právo na sdělování vysílání veřejnosti.


Právo nakladatele

Nakladatel  má právo  na odměnu  v souvislosti  se zhotovením kopie pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání díla. Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvního dne roku následujícího po  roce, v němž došlo k  události rozhodné pro její počítání.