Počítačové programy

Počítačový  program, bez ohledu na  formu jeho vyjádření, včetně  přípravných koncepčních  materiálů, je  chráněn jako  dílo literární. Myšlenky  a principy, na nichž  je založen jakýkoli prvek počítačového  programu,  včetně  těch,  které  jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.  Ochranu je možné zajistit pouze právy k užitnému vzoru, patentu nebo designu, pokud tyto myšlenky a principy splňují další kritéria.

Omezení rozsahu autorových práv k počítačovému programu

Do autorského práva  nezasahuje oprávněný  uživatel kopie počítačového programu, jestliže

–  rozmnožuje,  překládá,  zpracovává,   upravuje  či  jinak  mění počítačový  program,  je-li  to  potřebné  k užití programu  v  souladu  s  jeho  určením,  včetně opravování chyb programu, není-li dohodnuto jinak,

–  zhotoví si záložní kopii počítačového programu, je-li to potřebné pro jeho užívání, zkoumá,  studuje  nebo  zkouší  sám  nebo  jím  pověřená  osoba fungování  počítačového  programu  za  účelem zjištění myšlenek a principů,  na nichž  je založen  kterýkoli prvek počítačového programu,  činí-li  tak   při  zavedení,  uložení  počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu,

–  rozmnožuje  kód  nebo  překládá  jeho  formu  při  rozmnožování počítačového   programu  nebo   při  jeho   překladu  či  jiném zpracování,  úpravě či  jiné změně,  a to  buď sám nebo jím pověřená  osoba,  jsou-li   takové  rozmnožování  nebo  překlad nezbytné k  získání informací potřebných  k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými  počítačovými  programy,  jestliže  informace potřebné k dosažení  vzájemného  funkčního  propojení  nejsou pro takové osoby  jinak snadno  dostupné a  tato činnost  se omezuje na ty části  počítačového programu,  které jsou  potřebné k  dosažení vzájemného funkčního propojení.

Za rozmnožování  počítačového  programu se považuje i zhotovení kopie,  která je nezbytná k  zavedení a uložení počítačového  programu  do  paměti  počítače, pro  jeho zobrazení, provoz a přenos.

Informace získané při  rozmnožování kódu nebo překládání jeho formy nesmějí být poskytnuty jiným osobám ani využity k jiným účelům než k dosažení  vzájemného funkčního  propojení nezávisle  vytvořeného počítačového programu. Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji,  zhotovení   nebo  k  obchodnímu   využití  počítačového programu  v  podstatě  podobné  k  jeho  vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu autorské právo. Toto nesmí být vykládáno  nepřiměřeně  na  újmu   oprávněných  zájmů  autora  ani v rozporu s běžným využíváním počítačového programu.

Není-li sjednáno jinak, nelze využít možnost odstoupení autora od smlouvy pro změnu přesvědčení.

Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo

Objednatel  může užít dílo vytvořené na základě  smlouvy o dílo (dílo vytvořené na  objednávku) pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. 

K užití díla  nad rámec tohoto účelu je objednatel až na zákonné výjimky oprávněn pouze na základě  licenční smlouvy. Nedohodnou-li se jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci  třetí osobě, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele. To se netýká počítačových programů  a databází, kartografických děl a kolektivních děl. 

Platí to obdobně pro dílo vytvořené autorem jako soutěžícím ve  veřejné soutěži  (soutěžní dílo).

Školní dílo

Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla.

Odpírá-li autor díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat rozhodnutí soudu. Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout licenci třetí osobě, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla nebo poskytnutím licence přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše, přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla.

Kolektivní dílo

Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které  je vytvářeno z  podnětu a pod  vedením fyzické nebo právnické osoby  a uváděno na veřejnost  pod jejím jménem, přičemž příspěvky  zahrnuté do  takového díla  nejsou schopny samostatného využití. Kolektivní  díla se považují za  zaměstnanecká díla i  tehdy,  byla-li  vytvořena  na  objednávku, objednatel se v takovém případě  považuje za zaměstnavatele. Dílo  audiovizuální (filmové)  a  díla  audiovizuálně užitá nejsou dílem kolektivním.

Zaměstnanecké dílo

Pokud se nedohodnou jinak, zaměstnavatel vykonává  svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil    ke    splnění     svých    povinností    vyplývajících z pracovněprávního  či  služebního  vztahu  k  zaměstnavateli nebo z pracovního  vztahu mezi  družstvem a  jeho členem, jedná se o tzv. zaměstnanecké dílo.

Zaměstnavatel  může  toto právo  výkonu postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, pokud se tak neděje při prodeji podniku nebo jeho části. Smrtí nebo  zánikem zaměstnavatele,  který byl  oprávněn vykonávat  majetková práva  k  zaměstnaneckému  dílu a  který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor. Nevykonává-li    zaměstnavatel     majetková    práva k zaměstnaneckému  dílu vůbec  nebo je  vykonává nedostatečně,  má autor právo požadovat, aby  mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci,  ledaže existuje na  straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.

Autorova  osobnostní   práva  k   zaměstnaneckému  dílu zůstávají  nedotčena.  Vykonává-li  zaměstnavatel  majetková práva k zaměstnaneckému  dílu,   má  se  za  to,   že  autor  souhlasil se zveřejněním, úpravami,  zpracováním včetně překladu,  spojením s jiným dílem,  zařazením do  díla souborného, i  s tím, aby uváděl zaměstnanecké  dílo  na  veřejnost  pod  svým  jménem,  pokud se nedohodnou jinak. Obvykle se má za  to, že  autor udělil zaměstnavateli    svolení    k    dokončení    svého    nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že  bude přes výzvu k dodatečnému plnění  v  prodlení  s   vytvořením  zaměstnaneckého  díla,  anebo zanikne-li  jeho  závazek  dokončit  takové  dílo  smrtí  nebo se stane nesplnitelným. Autor zaměstnaneckého  díla má zásadně vůči  zaměstnavateli   právo  na  přiměřenou   dodatečnou  odměnu, jestliže   se   mzda   nebo   jiná   odměna   vyplacená   autorovi zaměstnavatelem  dostane do  zjevného nepoměru  k zisku  z využití práv k  zaměstnaneckému dílu a významu díla pro dosažení zisku,  to obvykle neplatí o počítačových programech a databázích a kartografických dílech, která nejsou kolektivními díly, ať jsou díly  zaměstnaneckými, nebo se za ně považují. Počítačové programy  a databáze a kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla  i  tehdy,  byla-li  vytvořena  na  objednávku, objednatel se v takovém případě  považuje za zaměstnavatele. Tato práva  a  povinnosti  zůstávají skončením  právního  vztahu  mezi autorem a zaměstnavatelem, resp. objednatelem, nedotčena.