Dílo jako předmět autorského práva

Dílo

Předmětem práva autorského je  dílo literární a jiné dílo umělecké  a dílo  vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na  jeho rozsah,  účel nebo význam.

Dílem je zejména:

  • dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem,
  • dílo hudební,
  • dílo dramatické a dílo hudebně dramatické,
  • dílo choreografické a dílo pantomimické,
  • dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii,  
  • dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické,
  • dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské,
  • dílo architektonické včetně díla urbanistického,
  • dílo užitého umění a
  • dílo kartografické.

Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým  vlastním duševním výtvorem. Fotografie, která je původní, je chráněna jako dílo fotografické.

Slovo „zejména“ znamená, že předmětem autorského práva může být i dílo v jiné formě, než zde uvedené, pokud je jedinečným  výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně. To má význam zejména pro druhy děl, které během společenského a kulturního vývoje teprve vzniknou.

Právo  autorské  se  vztahuje  na  dílo  dokončené, jeho jednotlivé  vývojové fáze  a části,  včetně názvu  a jmen  postav, pokud splňují stanovené podmínky. Takové podmínky splňuje např. název „Osudy dobrého vojáka Švejka“, ale nesplňovaly by jej názvy jako např. „Život“ nebo „Bouře“. U jmen postav je příkladem jména splňujícího podmínky ochrany třeba „Rumcajs“, naopak tyto podmínky nesplňuje např. název postavy „Pepík“. Předmětem  práva autorského je také  dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla  jiného, včetně překladu  díla do jiného  jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.

Za dílo souborné  se  považuje  databáze,  která  je  způsobem výběru nebo uspořádáním   obsahu   autorovým   vlastním   duševním   výtvorem, a dále sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava, atd., jde-li o soubor nezávislých děl nebo  jiných  prvků,  který  je  způsobem  výběru nebo uspořádáním obsahu  jedinečným  výsledkem  tvůrčí  činnosti  autora. Vznikem souborného díla vzniká vedle jednotlivých autorských práv k dílům do souboru zařazeným ještě nově autorské právo k souboru jako celku.

Dílem pro potřeby autorského práva  není zejména  námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný  údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip,  metoda,  objev,  vědecká  teorie,  matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.  Dílo je totiž výsledkem tvůrčí činnosti a fantazie autora, a nemůže být tedy dílem něco, co existuje bez ohledu na tvůrčí činnost autora, nebo to, co je předem objektivně determinováno tak, že pro autorskou tvůrčí činnost již není prostor. Tak nemůže být dílem ani např. výsledek restaurátorské činnosti.

Výsledek autorovy činnosti jako činnosti duševní je nehmotný, je proto potřeba autorské dílo odlišovat od hmotného předmětu, v němž je dílo vyjádřeno (např. malířské plátno nebo notový záznam).

Ke společenskému uplatňování autorského díla dochází jeho reprodukcí. Prvním  oprávněným   veřejným  přednesením,  provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno. Zahájením oprávněného  veřejného rozšiřování kopií je dílo vydáno.


Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu

Ochrana podle autorského práva se nevztahuje na

–  úřední dílo,  jímž je právní  předpis,  rozhodnutí,  veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, dále úřední   návrh  úředního   díla  nebo jiná přípravná úřední dokumentace, včetně  úředního překladu takového  díla, sněmovní a senátní  publikace, obecní kroniky, státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná podobná díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany.

–  výtvory tradiční lidové kultury, není-li  pravé jméno  autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní. Užít  takové dílo  lze jen  způsobem nesnižujícím  jeho hodnotu.

–  politický projev a řeč pronesenou při úředním jednání.

Pojem autorského práva

Autorským právem se rozumí jednak soubor právních norem upravujících vztahy vznikající z tvorby literární, uměleckých a vědeckých děl, jednak souhrn oprávnění příslušejících autorovi k jeho dílu.

Právy příbuznými k právu autorskému jsou oprávnění dalších osob, např. výkonných umělců, pořizovatelů databází, apod. Dále se zde promítá účast dalších subjektů zprostředkujících konkrétní užití děl, např. divadelních agentur, uměleckých galerií, apod.


Právní úprava

VÝBĚR ZE ZÁKONŮ, MEZINÁRODNÍCH ÚMLUV A SOUVISEJÍCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A USTANOVENÍ

  • zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
  • zákon č. 134/1980 Sb.,  o Všeobecné úmluvě o autorském právu revidované v Paříži
  • Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (Paříž 1971)
  • Římská úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací z roku 1961
  • Dohoda o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS) přijatá v rámci dohod o Světové obchodní organizaci z roku 1994
  • Dohoda Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském (WCT) z roku 1996
  • Dohoda Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech (WPPT) z roku 1996.

Subjekty zákonné úpravy

Ustanovení zákona o autorském právu se vztahují na díla autorů a umělecké výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli. Na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů České republiky, popř. je-li zaručena vzájemnost. Dále se vztahují na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice zveřejněna, anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště. Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než ve státu původu díla.

Ustanovení zákona se dále vztahují na zvukové záznamy, zvukově obrazové záznamy, rozhlasové a televizní vysílání, zveřejněná volná díla, díla vydaná nakladatelem a databáze subjektů, které mají na území České republiky bydliště nebo sídlo.