Zvláštní právo pořizovatele databáze

Databází je soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.

Zvláštní práva k databázi  přísluší pořizovateli databáze,  pokud představuje kvalitativně nebo kvantitativně  podstatný  vklad k pořízení, ověření  nebo předvedení jejího obsahu,  bez ohledu na to,  zda databáze  nebo její  obsah jsou  předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.

Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za následek nový běh trvání práva. 

Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi,  nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.


Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze

Pořizovatel  databáze  má  právo  na  vytěžování nebo na zužitkování  celého obsahu  databáze nebo  její kvalitativně  nebo kvantitativně  podstatné  části  a  právo  udělit další osobě oprávnění k výkonu tohoto práva. Vytěžováním  se  rozumí  trvalý nebo dočasný přepis celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo způsoby. Zužitkováním  se  rozumí jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části rozšiřováním  kopií, pronájmem, spojením  on-line nebo jinými způsoby přenosu. Půjčování originálu  nebo kopie databáze není vytěžování ani zužitkování. Opakované  a  systematické  vytěžování  nebo zužitkování nepodstatných  částí obsahu  databáze a  jiné jednání,  které není běžné,  přiměřené  a  je  na  újmu  oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno. Právo pořizovatele databáze je převoditelné. Zvláštní právo pořizovatele databáze  trvá 15 let od pořízení databáze.  Je-li však  v této  době databáze  zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního zpřístupnění.


Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze a bezúplatné zákonné licence

Do práva pořizovatele  databáze,  která  byla  zpřístupněna jakýmkoli  způsobem  veřejnosti,  nezasahuje  oprávněný  uživatel, který  vytěžuje nebo  zužitkovává kvalitativně  nebo kvantitativně nepodstatné  části   obsahu  databáze  nebo   její  části,  a   to k jakémukoli účelu, za podmínky,  že tento uživatel databázi užívá běžně a  přiměřeně, nikoli systematicky  či opakovaně, a  bez újmy oprávněných  zájmů pořizovatele  databáze, a  že nezpůsobuje  újmu autorovi  ani  nositeli  práv  souvisejících  s  autorským právem  k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi. 

Do práva pořizovatele   jím   zpřístupněné  databáze  také nezasahuje  oprávněný  uživatel,  který  vytěžuje nebo zužitkovává podstatnou část obsahu databáze

  • pro svou osobní  potřebu, to neplatí pro zhotovení kopie počítačového programu či elektronické databáze nebo kopie či napodobeniny architektonického díla stavbou,
  • pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a
  • pro účely veřejné  bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.

Dílo jako předmět autorského práva

Dílo

Předmětem práva autorského je  dílo literární a jiné dílo umělecké  a dílo  vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na  jeho rozsah,  účel nebo význam.

Dílem je zejména:

  • dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem,
  • dílo hudební,
  • dílo dramatické a dílo hudebně dramatické,
  • dílo choreografické a dílo pantomimické,
  • dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii,  
  • dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické,
  • dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské,
  • dílo architektonické včetně díla urbanistického,
  • dílo užitého umění a
  • dílo kartografické.

Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým  vlastním duševním výtvorem. Fotografie, která je původní, je chráněna jako dílo fotografické.

Slovo „zejména“ znamená, že předmětem autorského práva může být i dílo v jiné formě, než zde uvedené, pokud je jedinečným  výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně. To má význam zejména pro druhy děl, které během společenského a kulturního vývoje teprve vzniknou.

Právo  autorské  se  vztahuje  na  dílo  dokončené, jeho jednotlivé  vývojové fáze  a části,  včetně názvu  a jmen  postav, pokud splňují stanovené podmínky. Takové podmínky splňuje např. název „Osudy dobrého vojáka Švejka“, ale nesplňovaly by jej názvy jako např. „Život“ nebo „Bouře“. U jmen postav je příkladem jména splňujícího podmínky ochrany třeba „Rumcajs“, naopak tyto podmínky nesplňuje např. název postavy „Pepík“. Předmětem  práva autorského je také  dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla  jiného, včetně překladu  díla do jiného  jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.

Za dílo souborné  se  považuje  databáze,  která  je  způsobem výběru nebo uspořádáním   obsahu   autorovým   vlastním   duševním   výtvorem, a dále sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava, atd., jde-li o soubor nezávislých děl nebo  jiných  prvků,  který  je  způsobem  výběru nebo uspořádáním obsahu  jedinečným  výsledkem  tvůrčí  činnosti  autora. Vznikem souborného díla vzniká vedle jednotlivých autorských práv k dílům do souboru zařazeným ještě nově autorské právo k souboru jako celku.

Dílem pro potřeby autorského práva  není zejména  námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný  údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip,  metoda,  objev,  vědecká  teorie,  matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.  Dílo je totiž výsledkem tvůrčí činnosti a fantazie autora, a nemůže být tedy dílem něco, co existuje bez ohledu na tvůrčí činnost autora, nebo to, co je předem objektivně determinováno tak, že pro autorskou tvůrčí činnost již není prostor. Tak nemůže být dílem ani např. výsledek restaurátorské činnosti.

Výsledek autorovy činnosti jako činnosti duševní je nehmotný, je proto potřeba autorské dílo odlišovat od hmotného předmětu, v němž je dílo vyjádřeno (např. malířské plátno nebo notový záznam).

Ke společenskému uplatňování autorského díla dochází jeho reprodukcí. Prvním  oprávněným   veřejným  přednesením,  provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno. Zahájením oprávněného  veřejného rozšiřování kopií je dílo vydáno.


Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu

Ochrana podle autorského práva se nevztahuje na

–  úřední dílo,  jímž je právní  předpis,  rozhodnutí,  veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, dále úřední   návrh  úředního   díla  nebo jiná přípravná úřední dokumentace, včetně  úředního překladu takového  díla, sněmovní a senátní  publikace, obecní kroniky, státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná podobná díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany.

–  výtvory tradiční lidové kultury, není-li  pravé jméno  autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní. Užít  takové dílo  lze jen  způsobem nesnižujícím  jeho hodnotu.

–  politický projev a řeč pronesenou při úředním jednání.