Práva související s právem autorským

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

Umělecký  výkon  je  výkon  herce,  zpěváka,  hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra  nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí  nebo jinak provádí umělecké dílo včetně  výtvorů  tradiční  lidové  kultury.  Za  umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo. Výkonný umělec  je fyzická  osoba, která  umělecký výkon vytvořila.

Při  nakládání s právy k  výkonům vytvořeným společně při provedení  téhož díla  více  výkonnými  umělci, jako  jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje  tyto  výkonné  umělce  jejich  jménem  a na jejich účet umělecký vedoucí  tělesa jako společný  zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem,  určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou osobu, k platnosti plné moci se  vyžaduje  písemná  forma  a  podpis  většiny  členů uměleckého tělesa. Ustanovení  o  společném zástupci neplatí  pro výkonného  umělce  –  sólistu,  dirigenta  a  režiséra divadelního představení,  tyto osoby mají i právo  být společným zástupcem výkonných umělců. 

Právo  výkonného  umělce  zahrnuje  výlučná  práva osobnostní a výlučná práva majetková.

  • Majetková práva výkonného umělce

Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít a udělit jinému  smlouvou  oprávnění  k  výkonu  tohoto  práva,  další osoba  může umělecký   výkon  užít   bez  udělení   takového  oprávnění  pouze v případech stanovených zákonem.

Právem umělecký výkon užít je

–         právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,

–         právo na záznam živého výkonu,

–         právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,

–         právo na rozšiřování kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na pronájem kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na půjčování kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.

Výkonný   umělec  má  právo  na   odměnu  v  souvislosti s rozmnožováním  jeho  zaznamenaného  výkonu  pro  osobní  potřebu obdobně jako má právo na odměnu autor díla.

Majetková práva  výkonného umělce trvají 50  let od vytvoření výkonu.  Je-li však  v této  době zveřejněn  záznam tohoto výkonu, zanikají  práva  výkonného  umělce  až   za  50  let  od  takového zveřejnění.

  • Osobnostní práva výkonného umělce

Výkonný umělec  má právo  rozhodnout o  zveřejnění svého uměleckého výkonu. Sólista, vytváří-li  výkon sám,  a dirigent,  sbormistr, divadelní  režisér  a  sólista,  vytváří-li  výkon  spolu  s členy uměleckého tělesa,  má právo rozhodnout,  zda a jakým  způsobem má být  jeho  jméno  uvedeno  při  zveřejnění  jeho  výkonu. Výkonným umělcům  jako  členům  uměleckého   tělesa  přísluší  toto právo  pouze  ve vztahu  ke společnému  jménu (společnému pseudonymu),  pod  kterým  výkon   společně  vytvářejí, může být uzavřena dohoda o uvedení takového jména. Výkonnému  umělci nepřísluší  právo rozhodnout,  zda a jakým  způsobem má být  jeho  jméno  uvedeno  při  zveřejnění  výkonu v případech odůvodněných způsobem užití výkonu. Umělec  má právo na to, aby  jeho umělecký výkon, je-li užíván jinou osobou,  nebyl užit způsobem snižujícím hodnotu výkonu, výkonní  umělci jako  jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa jsou povinni brát  na sebe přiměřený vzájemný ohled.

  • Úplatná zákonná licence

Do práva výkonného  umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon  zaznamenaný na  zvukový  záznam  vydaný k  obchodním účelům vysíláním  rozhlasem  nebo  televizí,  přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání,  výkonnému  umělci  však  přísluší právo na odměnu za  takové užití. Toto právo  může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce. Do práva  výkonného umělce  však zasahuje  ten, kdo před takovým užitím  neuzavře  s příslušným kolektivním  správcem smlouvu,  kterou se  stanoví výše  odměny za užití a způsob jejího placení. Do práva výkonného umělce  zasahuje i ten, komu příslušný kolektivní  správce zakázal  další takové užití  výkonu, protože je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a  tuto odměnu  nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě. Neomezí-li  kolektivní správce takový  zákaz na kratší dobu,  trvá zákaz  až do doby, kdy bude závazek zaplatit odměnu splněn nebo  jinak zanikne, dojde-li k porušení zákazu,  neskončí bez souhlasu kolektivního správce trvání zákazu dříve, než budou vypořádány i nároky vzniklé z porušení. 


Právo výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu

Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření. Výrobce  zvukového  záznamu  je  fyzická  nebo právnická osoba,  která na  svou odpovědnost  poprvé zaznamená  zvuky výkonu výkonného umělce  či jiné zvuky,  nebo jejich vyjádření,  nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Zvukově obrazový  záznam je  záznam audiovizuálního (filmového) díla nebo  záznam jiné  řady zaznamenaných,  spolu souvisejících obrazů vyvolávajících  dojem  pohybu,  ať  již  doprovázených  zvukem, či nikoli,  vnímatelných   zrakem,  a  jsou-li   doprovázeny  zvukem, vnímatelných i sluchem.

Výrobce  zvukově  obrazového  záznamu  je  fyzická  nebo právnická osoba,  která na svou odpovědnost  poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo  pro kterou tak z jejího  podnětu učiní jiná osoba. 

Výrobce zvukového a zvukově obrazového záznam záznamu má výlučné majetkové právo svůj záznam  užít a udělit  jinému smlouvou oprávnění  k výkonu tohoto práva,  další osoba může záznam  užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem.

Právem záznam užít je

–         právo na rozmnožování záznamu,

–         právo na rozšiřování  originálu nebo kopií  záznamu,

–         právo na pronájem originálu nebo kopií záznamu,

–         právo na půjčování originálu nebo kopií  záznamu,

–         právo na vysílání a jiné sdělování zvukového  záznamu veřejnosti.

Obdobně zde platí, že do práv výrobce záznamu nezasahuje ten, kdo užije umělecký výkon  zaznamenaný na  záznam  vydaný k  obchodním účelům vysíláním  rozhlasem  nebo  televizí,  přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání,  výkonnému  umělci  přísluší právo na odměnu. Toto právo  může umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce. Výrobce   zvukového   záznamu   má   právo   na  odměnu v souvislosti  s  rozmnožováním  jeho  záznamu  pro osobní potřebu. Právo výrobce záznamu je převoditelné.  Právo trvá  50  let od pořízení záznamu, je-li  však v této době  záznam zveřejněn,  zaniká  právo  výrobce  až  za  50  let  od  zveřejnění.


Právo rozhlasového a televizního vysílatele

Vysíláním se  rozumí výsledek  šíření zvuků  nebo obrazů a zvuků nebo  jejich vyjádření rozhlasem nebo  televizí pro příjem veřejností. Vysílatel je fyzická nebo  právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje  vysílání zvuků nebo  obrazů a zvuků  nebo jejich  vyjádření rozhlasem  nebo  televizí,  nebo pro  kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. 

Vysílatel  má výlučné majetkové  právo své vysílání  užít a udělit  jinému smlouvou  oprávnění k  výkonu tohoto  práva, další osoba může   vysílání  užít   bez  udělení   takového  oprávnění   pouze v případech stanovených zákonem. Právo vysílatele je převoditelné a trvá 50 let po prvním vysílání.

Právem vysílání užít je

–        právo na záznam vysílání,

–        právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,

–        právo na rozšiřování kopií zaznamenaného vysílání,

–        právo na sdělování vysílání veřejnosti.


Právo nakladatele

Nakladatel  má právo  na odměnu  v souvislosti  se zhotovením kopie pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání díla. Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvního dne roku následujícího po  roce, v němž došlo k  události rozhodné pro její počítání.

Omezení autorského práva

Omezení autorského práva jsou dovolena jen ve zvláštních případech stanovených v zákoně, nesmějí být vykládána způsobem, který by narušoval běžný výkon autorských práv a který by byl neospravedlnitelně na újmu oprávněným zájmům autora. V rozsahu odůvodněném účelem oprávněného zhotovení kopie může být takto zhotovená kopie také nevýdělečně rozšiřována.

Volná užití

Za užití díla podle autorského zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu, to neplatí pro zhotovení kopie počítačového programu   či   elektronické   databáze   nebo   kopie   či napodobeniny díla architektonického stavbou. Do autorského práva tak nezasahuje ten, kdo pro  svou  osobní  potřebu  zhotoví  záznam,  kopii nebo napodobeninu   díla,   kopie   nebo   napodobenina  výtvarného díla musí být jako kopie zřetelně označena, a ten, kdo při  prodeji  originálu  nebo  kopií  děl,  přístrojů pro jejich  rozmnožování  nebo  pro  jejich  sdělování  veřejnosti, rozhlasových nebo  televizních přijímačů a  počítačů, šíří nebo dočasně  zhotoví  kopii  díla  v  rozsahu  nezbytném pro předvedení zboží zákazníkovi. Do  práva autorského nezasahuje  ani ten, kdo  zhotoví na objednávku  pro osobní  potřebu objednatele  tiskovou kopii díla na  papír nebo podobný  podklad fotografickou technikou  nebo jiným  postupem  s  podobnými  účinky  za  předpokladu,  že  nejde o vydanou partituru díla hudebního a  že řádně a včas zaplatí zákonnou odměnu. Kopie  zhotovená  pro  osobní  potřebu  nesmí být použita k jinému účelu.


Bezúplatné zákonné licence

  • Citace

Do autorského práva nezasahuje ten, kdo cituje ve  svém díle v odůvodněné  míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů, nebo zařadí  do  svého   samostatného  díla  vědeckého,  kritického, odborného  nebo  do  díla  určeného  k  vyučovacím  účelům, pro objasnění jeho obsahu, drobná celá zveřejněná díla, nebo užije  zveřejněné dílo  v přednášce  výlučně k  účelům vědeckým, vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelům, vždy je však  nutno uvést jméno autora, nejde-li  o dílo anonymní, nebo jméno  osoby, pod jejímž  jménem se dílo  uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. 

  • Katalogová licence

Do  autorského práva nezasahuje ten,  kdo zařadí do  katalogu jím   pořádané  výstavy,   dražby,  veletrhu   nebo  podobné  akce vyobrazení  vystaveného díla, autorovo svolení  není   třeba  ani  pro   užití  vyobrazení  tohoto   díla rozmnožováním a  rozšiřováním katalogu. Vždy  je opět nutno  uvést jméno  autora, nejde-li  o dílo  anonymní, nebo  jméno osoby,  pod jejímž  jménem  se  dílo  uvádí  na  veřejnost,  název díla a pramen. 

  • Užití díla umístěného na veřejném prostranství

Do  autorského práva nezasahuje ten,  kdo kresbou, malbou či grafikou,  fotografií nebo filmem zaznamená  nebo vyjádří dílo, které je umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na  jiném veřejném prostranství, autorovo  svolení není třeba ani  pro  rozmnožování,  rozšiřování  a  sdělování veřejnosti díla takto  zaznamenaného nebo  vyjádřeného.  Toto se  nevztahuje  na rozmnožování a rozšiřování díla formou trojrozměrné kopie. 

  • Úřední a zpravodajská licence

Do autorského práva nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře dílo užije k úřednímu účelu na základě zákona, nebo při zpravodajství o aktuální události, při které je takové dílo provozováno, vystaveno nebo jinak užito, nebo převezme do tisku či jiného hromadného sdělovacího prostředku   články  s   obsahem  časového   významu  o    politických,  hospodářských nebo  náboženských věcech, uveřejněné  už jiným médiem,  či jejich překlad. Převzetí může být výslovně zapovězeno, pak není přípustné. Opět je třeba uvést jméno autora, název díla a pramen.


Užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, školní dílo

Do autorského práva nezasahuje ten, kdo nevýdělečně užije dílo při občanských a náboženských obřadech, ani ten, kdo nevýdělečně užije dílo při  školních představeních, v  nichž účinkují výlučně  žáci, studenti  nebo  učitelé  školy   nebo  školského  či  vzdělávacího zařízení. Do autorského práva také nezasahuje škola nebo jiné vzdělávací zařízení, užije-li nevýdělečně ke své vnitřní potřebě dílo  vytvořené  žákem  nebo  studentem  ke  splnění školních nebo studijních  povinností (školní dílo). Přiměřeně zde platí povinnost o uvedení jména autora, názvu díla a pramene.


Omezení práva autorského k dílu soubornému

Do autorského práva k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel souborného díla (např. katalogu, sborníku nebo databáze), užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu.


Užití díla rozmnožováním a rozšiřováním kopií

Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li kopii díla pro své archivní a konzervační účely. Rovněž do autorského práva nezasahuje ten, kdo zhotoví při užití díla dočasnou nebo náhodnou kopii díla v elektronické podobě, která nemá samostatný hospodářský význam, jejímž účelem je umožnit snadnější využití díla, a jejíž zhotovení je nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, včetně takové kopie, která umožňuje účinné fungování přenosového systému, nebo zhotoví kopii díla fotografického, které je jeho podobiznou a které bylo úplatně objednáno, nebo výhradně pro potřeby zdravotně postižených zhotoví nebo dá zhotovit kopii vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jejich zdravotním postižením.


Užití díla půjčováním a pronájmem originálu nebo kopie

Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, půjčuje-li originály či kopie vydaných děl. To se nevztahuje na počítačové programy a na kopie zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, ledaže jde o půjčování výlučně pro potřeby zdravotně postižených v souvislosti s jejich postižením. Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo pronajímá nebo půjčuje originál nebo kopii díla užitého umění vyjádřeného v užitné podobě nebo architektonického díla vyjádřeného stavbou.


Užití originálu nebo kopie díla výtvarného nebo díla fotografického jeho vystavením

Do autorského práva nezasahuje vlastník originálu nebo kopie díla výtvarného nebo fotografického, který takové dílo vystavuje nebo k vystavení bezplatně poskytne, pokud takové užití autor při převodu vlastnictví nevyloučil.

Právo dílo užít

Autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění  k výkonu  tohoto práva,  jiná osoba  může dílo užít bez udělení takového oprávnění  pouze v  případech stanovených zákonem. Poskytnutím takového oprávnění právo  autorovi nezaniká, vzniká mu pouze povinnost  strpět zásah do  tohoto práva jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy. Užití díla může být veřejné nebo neveřejné.

Smlouvou autor v určitém rozsahu právo převádí na nabyvatele. Jedná se o tzv. konstitutivní převod, tzn. právo autor nepřevádí s tím účinkem, že by ho sám ztratil.

Autor  má  právo  požadovat  na  vlastníku  věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho  třeba k  výkonu autorských práv.  Toto právo  nelze uplatnit  v  rozporu  s oprávněnými  zájmy vlastníka, vlastník není povinen autorovi takovou  věc vydat, je však povinen na  žádost  a  náklady   autora  udělat  fotografii  nebo  jinou kopii díla a odevzdat ji autorovi.

Právem dílo užít je

–         právo na rozmnožování díla

–         právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na sdělování díla veřejnosti, zejména právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla, právo na vysílání díla rozhlasem či televizí, právo  na přenos  rozhlasového či  televizního vysílání díla, právo  na provozování  rozhlasového či  televizního vysílání díla.

  • Rozmnožováním  díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých kopií (zákon užívá pojem „rozmnoženina“) díla, a to jakýmikoli prostředky a  v  jakékoli  formě,  za  účelem zpřístupňování díla prostřednictvím těchto kopií. Dílo se rozmnožuje např. ve formě kopie tiskové, fotografické,  zvukové,  obrazové  nebo  zvukově obrazové, stavbou architektonického   díla   nebo   ve   formě   jiné   trojrozměrné kopie  anebo  ve  formě  elektronické  zahrnující vyjádření analogové i digitální.
  • Rozšiřováním  originálu nebo kopie  díla se rozumí zpřístupňování díla  v hmotné podobě prodejem  nebo jiným převodem vlastnického práva  k originálu nebo  ke kopii díla,  včetně jejich nabízení za tímto účelem. Prvním prodejem  nebo jiným  převodem vlastnického práva k originálu  nebo ke kopii,  kterým je  dílo oprávněně rozšířeno na území členského státu EU nebo jiné smluvní strany  Dohody o  EHS, je  ve vztahu k tomuto originálu  nebo  kopii  díla  autorovo právo na rozšiřování  pro území  těchto států vyčerpáno, právo na pronájem a právo na půjčování zůstávají nedotčena.
  • Pronájmem   originálu  nebo   kopie  díla   se  rozumí zpřístupňování díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu  poskytnutím originálu nebo kopie díla k dočasné osobní potřebě.

  • Půjčováním  originálu   nebo  kopie  díla   se  rozumí zpřístupňování  díla  zařízením  přístupným  veřejnosti,  ale ne za účelem  přímého  nebo   nepřímého  hospodářského  nebo  obchodního prospěchu, poskytnutím  originálu nebo kopie  díla k dočasné osobní potřebě.
  • Vystavováním  originálu  nebo  kopie  díla  se  rozumí zpřístupňování  díla  v  hmotné  podobě  umožněním  shlédnutí nebo jiného  vnímání  originálu  nebo  kopie  díla, zejména díla výtvarného, fotografického, architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.

  • Sdělováním díla veřejnosti  se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. Sdělováním je také zpřístupňování díla  způsobem, že kdokoli může  mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. Sdělováním  není   pouhé  provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího sdělování. 

Živým provozováním  díla se  rozumí zpřístupňování  díla živě  prováděného  výkonným  umělcem,  zejména  živě  přednášeného literárního díla,  živě prováděného hudebního  díla s textem  nebo bez textu, anebo živě scénicky předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického, choreografického nebo pantomimického. Přenosem  živého  provozování  díla  se  rozumí současné zpřístupňování   živě  provozovaného   díla  pomocí  reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje  umístěného mimo prostor živého provozování s výjimkou rozhlasu a televize.

Provozováním díla  ze záznamu  se rozumí  zpřístupňování díla   ze  zvukového   nebo  zvukově   obrazového  záznamu  pomocí přístroje, s výjimkou rozhlasu a televize. Přenosem  provozování díla ze záznamu  se rozumí současné zpřístupňování díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného  přístroje   umístěného  mimo  prostor   provozování  ze záznamu. 

Vysíláním   díla  rozhlasem  nebo   televizí  se  rozumí zpřístupňování   díla  rozhlasem   či  televizí   a  jiné   takové zpřístupňování   díla  jakýmikoli   jinými  prostředky, nebo  jejich  vyjádření bezdrátově nebo  po drátě, včetně  šíření po kabelu  nebo vysílání pomocí družice, původním vysílatelem. Jsou-li  signály, které nesou  znaky, zvuky nebo  obrazy, zakódovány, jde  o vysílání díla jestliže jsou vysílatelem   nebo   s   jeho   souhlasem   poskytnuty  prostředky k odkódování. Přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání díla  rozhlasem nebo televizí  bezdrátově nebo po  drátě, uskutečňuje-li je jiná osoba než původní vysílatel. Umožnění   příjmu  rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě   komplexu  budov   k  sobě   prostorově  nebo   funkčně přináležejících,  pomocí společných  domovních antén  se za  užití díla nepovažuje  za podmínky, že je  umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného   vysílání  a   společný  příjem   není  obchodně využíván.

Provozováním  rozhlasového  či  televizního  vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje k příjmu  rozhlasového  či televizního  vysílání. Za  provozování rozhlasového  a televizního vysílání  se nepovažuje zpřístupňování  díla ubytovaným  v  rámci  poskytování  služeb spojených   s   ubytováním,   jsou-li přístroje  umístěny v prostorách určených k soukromému užívání ubytovanými osobami, rovněž se za ně nepovažuje  zpřístupňování  díla  pacientům ve zdravotnických zařízeních.