Vznik a obsah autorského práva

Vznik autorského práva

Autorské  právo k  dílu  vzniká  okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.

K jeho vzniku tedy není třeba, aby bylo dílo uveřejněno. České autorské právo, stejně jako autorské právo většiny jiných zemí tak stojí na zásadě neformálnosti jak co se týče vzniku, tak i trvání autorského práva. Zničením věci, jejímž  prostřednictvím je dílo vyjádřeno, autorské právo nezaniká. Nabytím  vlastnictví  nebo  jiného věcného práva k věci,  jejímž  prostřednictvím  je  dílo  vyjádřeno, se nenabývá oprávnění  k   výkonu  práva  dílo  užít,   není-li  dohodnuto  či nevyplývá-li ze zákona jinak. Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo  vyjádřeno, obecně není  povinen tuto  věc udržovat  a chránit  před zničením. Vlastník  nebo jiný uživatel stavby,  která je vyjádřením architektonického  díla, je  oprávněn provést  bez svolení  autora přiměřené  změny  této stavby  v  nezbytně  nutné  míře a  při zachování   hodnoty díla.


Obsah autorského práva

  • Osobnostní práva

Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. Dále má  právo  osobovat  si  autorství,  včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla. Má až na výjimky  právo na  nedotknutelnost svého  díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli  změně nebo jinému zásahu do svého díla. Autor má i právo na přístup k dílu. Jiná osoba nesmí dílo užívat způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má  právo  na  dohled  nad  plněním  této  povinnosti jinou osobou (autorský  dohled), nevyplývá-li něco jiného z  povahy  díla nebo  jeho užití, nebo by nebylo spravedlivé po uživateli požadovat umožnění tohoto autorského dohledu.

Osobnostních práv se autor  nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Pokud by byl proveden převod takového práva, byl by neplatný.

Po  smrti autora si  nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých. Toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových autorských práv. Této  ochrany se  může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory  nebo  příslušný  kolektivní  správce.

  • Majetková práva

Majetkových práv se autor nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná  a  nelze  je  postihnout  výkonem  rozhodnutí, to neplatí pro pohledávky z těchto práv. Majetková práva jsou předmětem dědictví.  Zdědí-li majetková práva k dílu více  dědiců, jsou jejich vztahy podobné jako vztahy spoluautorů.  Připadnou-li takto majetková  práva státu, vykonává je  svým jménem Státní fond kultury  České  republiky a  pokud  jde  o díla audiovizuální, Státní   fond  České   republiky  pro   podporu  a   rozvoj  české kinematografie

Majetková práva trvají až na výjimky po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo  spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil. Majetková práva k  dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let  od oprávněného zveřejnění  díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního nebo pseudonymního obecně známé,  nebo se autor takového díla veřejně prohlásí v průběhu této doby, trvají majetková práva po dobu jeho života a 70 let po jeho smrti, resp. smrti posledního spoluautora. U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho  vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají. Majetková  práva  k  dílu  kolektivnímu trvají 70 let od zveřejnění. Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu (filmovému)  se počítá od  smrti poslední z těchto osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a  skladatel hudby zvlášť  vytvořené pro užití v tomto díle. Je-li pro počítání  doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou část díla samostatně.

Dílo,  u kterého uplynula  doba trvání majetkových  práv (tzv. volné dílo), může každý  bez dalšího volně  užít. I dále platí, že  po  smrti autora si nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Tomu,  kdo  poprvé  zveřejní  dosud  nezveřejněné  dílo, k němuž  uplynula doba  trvání majetkových  práv, vznikají takovým zveřejněním  výlučná  majetková  práva  k tomuto dílu v rozsahu, v jakém  by je měl autor díla.

Zaměstnanecké dílo

Pokud se nedohodnou jinak, zaměstnavatel vykonává  svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil    ke    splnění     svých    povinností    vyplývajících z pracovněprávního  či  služebního  vztahu  k  zaměstnavateli nebo z pracovního  vztahu mezi  družstvem a  jeho členem, jedná se o tzv. zaměstnanecké dílo.

Zaměstnavatel  může  toto právo  výkonu postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, pokud se tak neděje při prodeji podniku nebo jeho části. Smrtí nebo  zánikem zaměstnavatele,  který byl  oprávněn vykonávat  majetková práva  k  zaměstnaneckému  dílu a  který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor. Nevykonává-li    zaměstnavatel     majetková    práva k zaměstnaneckému  dílu vůbec  nebo je  vykonává nedostatečně,  má autor právo požadovat, aby  mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci,  ledaže existuje na  straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.

Autorova  osobnostní   práva  k   zaměstnaneckému  dílu zůstávají  nedotčena.  Vykonává-li  zaměstnavatel  majetková práva k zaměstnaneckému  dílu,   má  se  za  to,   že  autor  souhlasil se zveřejněním, úpravami,  zpracováním včetně překladu,  spojením s jiným dílem,  zařazením do  díla souborného, i  s tím, aby uváděl zaměstnanecké  dílo  na  veřejnost  pod  svým  jménem,  pokud se nedohodnou jinak. Obvykle se má za  to, že  autor udělil zaměstnavateli    svolení    k    dokončení    svého    nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že  bude přes výzvu k dodatečnému plnění  v  prodlení  s   vytvořením  zaměstnaneckého  díla,  anebo zanikne-li  jeho  závazek  dokončit  takové  dílo  smrtí  nebo se stane nesplnitelným. Autor zaměstnaneckého  díla má zásadně vůči  zaměstnavateli   právo  na  přiměřenou   dodatečnou  odměnu, jestliže   se   mzda   nebo   jiná   odměna   vyplacená   autorovi zaměstnavatelem  dostane do  zjevného nepoměru  k zisku  z využití práv k  zaměstnaneckému dílu a významu díla pro dosažení zisku,  to obvykle neplatí o počítačových programech a databázích a kartografických dílech, která nejsou kolektivními díly, ať jsou díly  zaměstnaneckými, nebo se za ně považují. Počítačové programy  a databáze a kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla  i  tehdy,  byla-li  vytvořena  na  objednávku, objednatel se v takovém případě  považuje za zaměstnavatele. Tato práva  a  povinnosti  zůstávají skončením  právního  vztahu  mezi autorem a zaměstnavatelem, resp. objednatelem, nedotčena.