Rubrika: Základní pojmy a instituty

Publikováno

Autorství ve vztahu k jinému duševnímu vlastnictví

Autorství ve vztahu k ochranným známkám

Slovní ochranné známky zpravidla nebývají autorským dílem, jinak je tomu u známek obrazových a kombinovaných (loga). Loga jsou obvykle vytvořena na zakázku, jejich autorem nebývá zaměstnanec vlastníka ochranné známky ani vlastník sám. Nicméně jde o díla na objednávku a vztahují se na ně příslušná zákonná ustanovení. Na rozdíl tedy od patentů a designů majitelem ani přihlašovatelem ochranné známky nemusí být vůbec ten, kdo ji vytvořil. Souvisí to s odlišným účelem ochranných známek, které mají sloužit k označování výrobků a služeb, na rozdíl od patentů a designů, které jsou chráněny „samy pro sebe“.

Autorství ve vztahu k patentům

Právo na patent má původce patentovaného vynálezu, nebo jeho právní nástupce. Původcem je fyzická osoba, která vynález vytvořila. Jde-li o více osob, jsou uváděny jako spolupůvodci. Pokud je vynález vytvořen za podobných podmínek jako kolektivní dílo, tzn. ke splnění úkolů z pracovního poměru, z členského nebo  jiného obdobného pracovněprávního vztahu k  zaměstnavateli, přechází právo  na patent na zaměstnavatele, není-li  smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. Původce,  který vytvořil  vynález v  pracovním poměru, je povinen  zaměstnavatele  o  této  skutečnosti písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu.

Po registraci se přihlašovatel stává majitelem patentu. Majitel patentu má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas  k využívání vynálezu jiným  osobám, nebo na ně patent převést. Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu. Za  udržování  patentu  v  platnosti  je  majitel povinen platit každoročně poplatky.

Autorství ve vztahu k průmyslovému vzoru (designu)

Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií,  obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. „Autorem“ průmyslového vzoru je jeho původce. Ten nebo jeho právní nástupce má právo k průmyslovému vzoru. Spolupůvodce  má  právo  na  průmyslový  vzor v rozsahu odpovídajícímu jeho podílu na jeho vytvoření. Je oprávněn podat přihlášku průmyslového vzoru.

Vytvořil-li původce průmyslový vzor ke splnění úkolu vyplývajícího z pracovního  poměru,  z  členského  nebo z jiného obdobného vztahu, přechází právo  na průmyslový vzor na zadavatele, není-li  smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. Původce, který vytvořil zaměstnanecký průmyslový vzor, je povinen zadavatele o tom písemně  vyrozumět  a  předat  mu  podklady  potřebné  k posouzení průmyslového vzoru. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky.

Publikováno

Omezení autorského práva

Omezení autorského práva jsou dovolena jen ve zvláštních případech stanovených v zákoně, nesmějí být vykládána způsobem, který by narušoval běžný výkon autorských práv a který by byl neospravedlnitelně na újmu oprávněným zájmům autora. V rozsahu odůvodněném účelem oprávněného zhotovení kopie může být takto zhotovená kopie také nevýdělečně rozšiřována.

Volná užití

Za užití díla podle autorského zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu, to neplatí pro zhotovení kopie počítačového programu   či   elektronické   databáze   nebo   kopie   či napodobeniny díla architektonického stavbou. Do autorského práva tak nezasahuje ten, kdo pro  svou  osobní  potřebu  zhotoví  záznam,  kopii nebo napodobeninu   díla,   kopie   nebo   napodobenina  výtvarného díla musí být jako kopie zřetelně označena, a ten, kdo při  prodeji  originálu  nebo  kopií  děl,  přístrojů pro jejich  rozmnožování  nebo  pro  jejich  sdělování  veřejnosti, rozhlasových nebo  televizních přijímačů a  počítačů, šíří nebo dočasně  zhotoví  kopii  díla  v  rozsahu  nezbytném pro předvedení zboží zákazníkovi. Do  práva autorského nezasahuje  ani ten, kdo  zhotoví na objednávku  pro osobní  potřebu objednatele  tiskovou kopii díla na  papír nebo podobný  podklad fotografickou technikou  nebo jiným  postupem  s  podobnými  účinky  za  předpokladu,  že  nejde o vydanou partituru díla hudebního a  že řádně a včas zaplatí zákonnou odměnu. Kopie  zhotovená  pro  osobní  potřebu  nesmí být použita k jinému účelu.

Bezúplatné zákonné licence

  • Citace

Do autorského práva nezasahuje ten, kdo cituje ve  svém díle v odůvodněné  míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů, nebo zařadí  do  svého   samostatného  díla  vědeckého,  kritického, odborného  nebo  do  díla  určeného  k  vyučovacím  účelům, pro objasnění jeho obsahu, drobná celá zveřejněná díla, nebo užije  zveřejněné dílo  v přednášce  výlučně k  účelům vědeckým, vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelům, vždy je však  nutno uvést jméno autora, nejde-li  o dílo anonymní, nebo jméno  osoby, pod jejímž  jménem se dílo  uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. 

  • Katalogová licence

Do  autorského práva nezasahuje ten,  kdo zařadí do  katalogu jím   pořádané  výstavy,   dražby,  veletrhu   nebo  podobné  akce vyobrazení  vystaveného díla, autorovo svolení  není   třeba  ani  pro   užití  vyobrazení  tohoto   díla rozmnožováním a  rozšiřováním katalogu. Vždy  je opět nutno  uvést jméno  autora, nejde-li  o dílo  anonymní, nebo  jméno osoby,  pod jejímž  jménem  se  dílo  uvádí  na  veřejnost,  název díla a pramen. 

  • Užití díla umístěného na veřejném prostranství

Do  autorského práva nezasahuje ten,  kdo kresbou, malbou či grafikou,  fotografií nebo filmem zaznamená  nebo vyjádří dílo, které je umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na  jiném veřejném prostranství, autorovo  svolení není třeba ani  pro  rozmnožování,  rozšiřování  a  sdělování veřejnosti díla takto  zaznamenaného nebo  vyjádřeného.  Toto se  nevztahuje  na rozmnožování a rozšiřování díla formou trojrozměrné kopie. 

  • Úřední a zpravodajská licence

Do autorského práva nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře dílo užije k úřednímu účelu na základě zákona, nebo při zpravodajství o aktuální události, při které je takové dílo provozováno, vystaveno nebo jinak užito, nebo převezme do tisku či jiného hromadného sdělovacího prostředku   články  s   obsahem  časového   významu  o    politických,  hospodářských nebo  náboženských věcech, uveřejněné  už jiným médiem,  či jejich překlad. Převzetí může být výslovně zapovězeno, pak není přípustné. Opět je třeba uvést jméno autora, název díla a pramen.

Užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, školní dílo

Do autorského práva nezasahuje ten, kdo nevýdělečně užije dílo při občanských a náboženských obřadech, ani ten, kdo nevýdělečně užije dílo při  školních představeních, v  nichž účinkují výlučně  žáci, studenti  nebo  učitelé  školy   nebo  školského  či  vzdělávacího zařízení. Do autorského práva také nezasahuje škola nebo jiné vzdělávací zařízení, užije-li nevýdělečně ke své vnitřní potřebě dílo  vytvořené  žákem  nebo  studentem  ke  splnění školních nebo studijních  povinností (školní dílo). Přiměřeně zde platí povinnost o uvedení jména autora, názvu díla a pramene.

Omezení práva autorského k dílu soubornému

Do autorského práva k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel souborného díla (např. katalogu, sborníku nebo databáze), užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu.

Užití díla rozmnožováním a rozšiřováním kopií

Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li kopii díla pro své archivní a konzervační účely. Rovněž do autorského práva nezasahuje ten, kdo zhotoví při užití díla dočasnou nebo náhodnou kopii díla v elektronické podobě, která nemá samostatný hospodářský význam, jejímž účelem je umožnit snadnější využití díla, a jejíž zhotovení je nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, včetně takové kopie, která umožňuje účinné fungování přenosového systému, nebo zhotoví kopii díla fotografického, které je jeho podobiznou a které bylo úplatně objednáno, nebo výhradně pro potřeby zdravotně postižených zhotoví nebo dá zhotovit kopii vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jejich zdravotním postižením.

Užití díla půjčováním a pronájmem originálu nebo kopie

Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, půjčuje-li originály či kopie vydaných děl. To se nevztahuje na počítačové programy a na kopie zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, ledaže jde o půjčování výlučně pro potřeby zdravotně postižených v souvislosti s jejich postižením. Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo pronajímá nebo půjčuje originál nebo kopii díla užitého umění vyjádřeného v užitné podobě nebo architektonického díla vyjádřeného stavbou.

Užití originálu nebo kopie díla výtvarného nebo díla fotografického jeho vystavením

Do autorského práva nezasahuje vlastník originálu nebo kopie díla výtvarného nebo fotografického, který takové dílo vystavuje nebo k vystavení bezplatně poskytne, pokud takové užití autor při převodu vlastnictví nevyloučil.

Publikováno

Jiná majetková práva

Právo na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla

Je-li originál uměleckého díla, který jeho autor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván, má autor právo na zákonem stanovenou odměnu, uskutečňuje-li  prodej provozovatel  galerie, dražebník, nebo  jiná osoba  při výkonu svého  podnikání,  bez  ohledu  na to, jedná-li na svůj účet, nebo na účet vlastníka. Tuto odměnu je povinen platit prodávající.

Originálem uměleckého díla se rozumí  zejména originální  obraz, kresba, malba, koláž,  tapiserie,  rytina,  litografie  či  jiná  grafika, socha, keramika, autorský  šperk, fotografie nebo  autorská kopie, která je podle zvyklostí považována za originál. Právo na odměnu se nevztahuje na díla architektonická,  díla užitého  umění a na rukopisy spisovatelů a skladatelů.

Prodávající, který je povinen poskytnout autorovi odměnu, je povinen tento prodej oznámit příslušnému kolektivnímu správci.

Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu

U zveřejněných  děl,  která  lze rozmnožovat  pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, nebo rozhlasového či televizního vysílání, anebo tiskového či jiného grafického vyjádření má  autor  právo  na odměnu v souvislosti s tímto rozmnožováním.

Tuto odměnu je povinen platit výrobce  nebo  dovozce   přístrojů  k  zhotovování  kopií  zvukových nebo zvukově obrazových záznamů, přístrojů  k   zhotovování  tiskových  kopií, nenahraných nosičů  zvukových a  zvukově obrazových záznamů, nebo dopravce nebo  zasílatel, pokud na písemnou výzvu příslušného kolektivního správce nesdělí  údaje  potřebné  pro  určení totožnosti dovozce či výrobce, anebo poskytovatel  placených rozmnožovacích   služeb,   pokud  jde o tiskové kopie.

Odměna přísluší při dovozu nebo při prvním prodeji kopírovacích přístrojů nebo nenahraných nosičů, resp. přísluší v závislosti na počtu zhotovených kopií, jde-li o poskytovatele placených rozmnožovacích služeb. Výše odměny je stanovena zákonem.

Odměna  se neplatí v  případě vývozu přístrojů a nenahraných nosičů za účelem jejich dalšího prodeje, a neplatí se z  přístrojů a nenahraných nosičů, budou-li použity jen k provozní potřebě osob při jejich vlastním podnikání.

Publikováno

Právo dílo užít

Autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění  k výkonu  tohoto práva,  jiná osoba  může dílo užít bez udělení takového oprávnění  pouze v  případech stanovených zákonem. Poskytnutím takového oprávnění právo  autorovi nezaniká, vzniká mu pouze povinnost  strpět zásah do  tohoto práva jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy. Užití díla může být veřejné nebo neveřejné.

Smlouvou autor v určitém rozsahu právo převádí na nabyvatele. Jedná se o tzv. konstitutivní převod, tzn. právo autor nepřevádí s tím účinkem, že by ho sám ztratil.

Autor  má  právo  požadovat  na  vlastníku  věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho  třeba k  výkonu autorských práv.  Toto právo  nelze uplatnit  v  rozporu  s oprávněnými  zájmy vlastníka, vlastník není povinen autorovi takovou  věc vydat, je však povinen na  žádost  a  náklady   autora  udělat  fotografii  nebo  jinou kopii díla a odevzdat ji autorovi.

Právem dílo užít je

–         právo na rozmnožování díla

–         právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na sdělování díla veřejnosti, zejména právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla, právo na vysílání díla rozhlasem či televizí, právo  na přenos  rozhlasového či  televizního vysílání díla, právo  na provozování  rozhlasového či  televizního vysílání díla.

  • Rozmnožováním  díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých kopií (zákon užívá pojem „rozmnoženina“) díla, a to jakýmikoli prostředky a  v  jakékoli  formě,  za  účelem zpřístupňování díla prostřednictvím těchto kopií. Dílo se rozmnožuje např. ve formě kopie tiskové, fotografické,  zvukové,  obrazové  nebo  zvukově obrazové, stavbou architektonického   díla   nebo   ve   formě   jiné   trojrozměrné kopie  anebo  ve  formě  elektronické  zahrnující vyjádření analogové i digitální.
  • Rozšiřováním  originálu nebo kopie  díla se rozumí zpřístupňování díla  v hmotné podobě prodejem  nebo jiným převodem vlastnického práva  k originálu nebo  ke kopii díla,  včetně jejich nabízení za tímto účelem. Prvním prodejem  nebo jiným  převodem vlastnického práva k originálu  nebo ke kopii,  kterým je  dílo oprávněně rozšířeno na území členského státu EU nebo jiné smluvní strany  Dohody o  EHS, je  ve vztahu k tomuto originálu  nebo  kopii  díla  autorovo právo na rozšiřování  pro území  těchto států vyčerpáno, právo na pronájem a právo na půjčování zůstávají nedotčena.
  • Pronájmem   originálu  nebo   kopie  díla   se  rozumí zpřístupňování díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu  poskytnutím originálu nebo kopie díla k dočasné osobní potřebě.

  • Půjčováním  originálu   nebo  kopie  díla   se  rozumí zpřístupňování  díla  zařízením  přístupným  veřejnosti,  ale ne za účelem  přímého  nebo   nepřímého  hospodářského  nebo  obchodního prospěchu, poskytnutím  originálu nebo kopie  díla k dočasné osobní potřebě.
  • Vystavováním  originálu  nebo  kopie  díla  se  rozumí zpřístupňování  díla  v  hmotné  podobě  umožněním  shlédnutí nebo jiného  vnímání  originálu  nebo  kopie  díla, zejména díla výtvarného, fotografického, architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.

  • Sdělováním díla veřejnosti  se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. Sdělováním je také zpřístupňování díla  způsobem, že kdokoli může  mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. Sdělováním  není   pouhé  provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího sdělování. 

Živým provozováním  díla se  rozumí zpřístupňování  díla živě  prováděného  výkonným  umělcem,  zejména  živě  přednášeného literárního díla,  živě prováděného hudebního  díla s textem  nebo bez textu, anebo živě scénicky předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického, choreografického nebo pantomimického. Přenosem  živého  provozování  díla  se  rozumí současné zpřístupňování   živě  provozovaného   díla  pomocí  reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje  umístěného mimo prostor živého provozování s výjimkou rozhlasu a televize.

Provozováním díla  ze záznamu  se rozumí  zpřístupňování díla   ze  zvukového   nebo  zvukově   obrazového  záznamu  pomocí přístroje, s výjimkou rozhlasu a televize. Přenosem  provozování díla ze záznamu  se rozumí současné zpřístupňování díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného  přístroje   umístěného  mimo  prostor   provozování  ze záznamu. 

Vysíláním   díla  rozhlasem  nebo   televizí  se  rozumí zpřístupňování   díla  rozhlasem   či  televizí   a  jiné   takové zpřístupňování   díla  jakýmikoli   jinými  prostředky, nebo  jejich  vyjádření bezdrátově nebo  po drátě, včetně  šíření po kabelu  nebo vysílání pomocí družice, původním vysílatelem. Jsou-li  signály, které nesou  znaky, zvuky nebo  obrazy, zakódovány, jde  o vysílání díla jestliže jsou vysílatelem   nebo   s   jeho   souhlasem   poskytnuty  prostředky k odkódování. Přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání díla  rozhlasem nebo televizí  bezdrátově nebo po  drátě, uskutečňuje-li je jiná osoba než původní vysílatel. Umožnění   příjmu  rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě   komplexu  budov   k  sobě   prostorově  nebo   funkčně přináležejících,  pomocí společných  domovních antén  se za  užití díla nepovažuje  za podmínky, že je  umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného   vysílání  a   společný  příjem   není  obchodně využíván.

Provozováním  rozhlasového  či  televizního  vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje k příjmu  rozhlasového  či televizního  vysílání. Za  provozování rozhlasového  a televizního vysílání  se nepovažuje zpřístupňování  díla ubytovaným  v  rámci  poskytování  služeb spojených   s   ubytováním,   jsou-li přístroje  umístěny v prostorách určených k soukromému užívání ubytovanými osobami, rovněž se za ně nepovažuje  zpřístupňování  díla  pacientům ve zdravotnických zařízeních.

Publikováno

Vznik a obsah autorského práva

Vznik autorského práva

Autorské  právo k  dílu  vzniká  okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.

K jeho vzniku tedy není třeba, aby bylo dílo uveřejněno. České autorské právo, stejně jako autorské právo většiny jiných zemí tak stojí na zásadě neformálnosti jak co se týče vzniku, tak i trvání autorského práva. Zničením věci, jejímž  prostřednictvím je dílo vyjádřeno, autorské právo nezaniká. Nabytím  vlastnictví  nebo  jiného věcného práva k věci,  jejímž  prostřednictvím  je  dílo  vyjádřeno, se nenabývá oprávnění  k   výkonu  práva  dílo  užít,   není-li  dohodnuto  či nevyplývá-li ze zákona jinak. Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo  vyjádřeno, obecně není  povinen tuto  věc udržovat  a chránit  před zničením. Vlastník  nebo jiný uživatel stavby,  která je vyjádřením architektonického  díla, je  oprávněn provést  bez svolení  autora přiměřené  změny  této stavby  v  nezbytně  nutné  míře a  při zachování   hodnoty díla.

Obsah autorského práva

  • Osobnostní práva

Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. Dále má  právo  osobovat  si  autorství,  včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla. Má až na výjimky  právo na  nedotknutelnost svého  díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli  změně nebo jinému zásahu do svého díla. Autor má i právo na přístup k dílu. Jiná osoba nesmí dílo užívat způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má  právo  na  dohled  nad  plněním  této  povinnosti jinou osobou (autorský  dohled), nevyplývá-li něco jiného z  povahy  díla nebo  jeho užití, nebo by nebylo spravedlivé po uživateli požadovat umožnění tohoto autorského dohledu.

Osobnostních práv se autor  nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Pokud by byl proveden převod takového práva, byl by neplatný.

Po  smrti autora si  nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých. Toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových autorských práv. Této  ochrany se  může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory  nebo  příslušný  kolektivní  správce.

  • Majetková práva

Majetkových práv se autor nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná  a  nelze  je  postihnout  výkonem  rozhodnutí, to neplatí pro pohledávky z těchto práv. Majetková práva jsou předmětem dědictví.  Zdědí-li majetková práva k dílu více  dědiců, jsou jejich vztahy podobné jako vztahy spoluautorů.  Připadnou-li takto majetková  práva státu, vykonává je  svým jménem Státní fond kultury  České  republiky a  pokud  jde  o díla audiovizuální, Státní   fond  České   republiky  pro   podporu  a   rozvoj  české kinematografie. 

Majetková práva trvají až na výjimky po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo  spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil. Majetková práva k  dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let  od oprávněného zveřejnění  díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního nebo pseudonymního obecně známé,  nebo se autor takového díla veřejně prohlásí v průběhu této doby, trvají majetková práva po dobu jeho života a 70 let po jeho smrti, resp. smrti posledního spoluautora. U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho  vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají. Majetková  práva  k  dílu  kolektivnímu trvají 70 let od zveřejnění. Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu (filmovému)  se počítá od  smrti poslední z těchto osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a  skladatel hudby zvlášť  vytvořené pro užití v tomto díle. Je-li pro počítání  doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou část díla samostatně.

Dílo,  u kterého uplynula  doba trvání majetkových  práv (tzv. volné dílo), může každý  bez dalšího volně  užít. I dále platí, že  po  smrti autora si nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Tomu,  kdo  poprvé  zveřejní  dosud  nezveřejněné  dílo, k němuž  uplynula doba  trvání majetkových  práv, vznikají takovým zveřejněním  výlučná  majetková  práva  k tomuto dílu v rozsahu, v jakém  by je měl autor díla.

Publikováno

Autorství

Autor

Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem díla  souborného  jako  celku je  fyzická osoba, která  je tvůrčím  způsobem  vybrala  nebo uspořádala, čímž nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.  Jiné osobě nikdy nemůže být autorství přiznáno.

Podle tzv. zákonné domněnky autorství, se za autora považuje fyzická osoba,  jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem  uvedeno  na  díle  nebo  je  u  díla uvedeno v rejstříku vedeném  příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán  opak. To  neplatí v   případech, kdy  je údaj  v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Domněnka platí i tehdy, jde-li o pseudonym,  pokud  autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti. 

Vznik autorství není nijak vázán na způsobilost k právním úkonům, autorem může být i dítě, nebo člověk, jehož způsobilost k právním úkonům byla soudem omezena. Tato otázka však má význam pro nakládání s autorskými právy.

Anonym a pseudonym

Totožnost autora, jehož dílo bylo podle projevu jeho vůle zveřejněno bez  udání jména, jedná se tedy o dílo anonymní,  popřípadě pod krycím jménem  nebo  pod  uměleckou   značkou,  jde o dílo  pseudonymní,  není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.

Právo autora rozhodnout, zda dílo má být uveřejněno pod jeho pravým jménem nebo zda má být uvedeno anonymně nebo pod pseudonymem je jedním ze základních osobních autorských práv. Dokud  se autor díla  anonymního nebo pseudonymního veřejně  neprohlásí, zastupuje  autora při  výkonu a  ochraně práv autorských k dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila. Veřejné prohlášení autora není třeba, je-li jeho pravé jméno obecně známé (jako byly obecně známy např. jméno a různé pseudonymy nedávno zemřelého Eda McBaina).

Spoluautorství k dílu

Autorské právo k dílu,  které vzniklo  společnou tvůrčí činností dvou  nebo více autorů  jako dílo jediné, tedy jako dílo  spoluautorů,  přísluší  všem spoluautorům společně a nerozdílně. 

O dílo spoluautorů se jedná i tehdy,  lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů díla odlišit, pokud tyto dílčí výsledky nejde užívat samostatně. Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím  pomoci  nebo  rady  technické,  administrativní  nebo odborné  povahy (např. odborný poradce ve vojenské oblasti při natáčení válečného filmu) nebo  poskytnutím dokumentačního  nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět, např. jako objednatel.

Spoluautorství nemůže vzniknout bez shodné vůle autorů. Právní úkony  týkající  se díla  spoluautorů opravňují a zavazují všechny spoluautory stejně. O nakládání  s dílem  spoluautorů rozhodují  spoluautoři jednomyslně.   Brání-li  jednotlivý   autor  bez   vážného  důvodu nakládání  s  dílem  spoluautorů,  mohou  se  ostatní  spoluautoři domáhat rozhodnutí soudu, musí být dbáno osobních autorských práv. Domáhat se ochrany práva  autorského k dílu  spoluautorů před ohrožením  nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatně. Pokud se spoluautoři nedohodnou jinak,  jsou jejich podíly na společných výnosech z práva autorského k dílu  spoluautorů  úměrné  velikosti  jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li  tyto  příspěvky  rozeznat,  jsou  podíly na společných výnosech stejné.

Publikováno

Počítačové programy

Počítačový  program, bez ohledu na  formu jeho vyjádření, včetně  přípravných koncepčních  materiálů, je  chráněn jako  dílo literární. Myšlenky  a principy, na nichž  je založen jakýkoli prvek počítačového  programu,  včetně  těch,  které  jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.  Ochranu je možné zajistit pouze právy k užitnému vzoru, patentu nebo designu, pokud tyto myšlenky a principy splňují další kritéria.

Omezení rozsahu autorových práv k počítačovému programu

Do autorského práva  nezasahuje oprávněný  uživatel kopie počítačového programu, jestliže

–  rozmnožuje,  překládá,  zpracovává,   upravuje  či  jinak  mění počítačový  program,  je-li  to  potřebné  k užití programu  v  souladu  s  jeho  určením,  včetně opravování chyb programu, není-li dohodnuto jinak,

–  zhotoví si záložní kopii počítačového programu, je-li to potřebné pro jeho užívání, zkoumá,  studuje  nebo  zkouší  sám  nebo  jím  pověřená  osoba fungování  počítačového  programu  za  účelem zjištění myšlenek a principů,  na nichž  je založen  kterýkoli prvek počítačového programu,  činí-li  tak   při  zavedení,  uložení  počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu,

–  rozmnožuje  kód  nebo  překládá  jeho  formu  při  rozmnožování počítačového   programu  nebo   při  jeho   překladu  či  jiném zpracování,  úpravě či  jiné změně,  a to  buď sám nebo jím pověřená  osoba,  jsou-li   takové  rozmnožování  nebo  překlad nezbytné k  získání informací potřebných  k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými  počítačovými  programy,  jestliže  informace potřebné k dosažení  vzájemného  funkčního  propojení  nejsou pro takové osoby  jinak snadno  dostupné a  tato činnost  se omezuje na ty části  počítačového programu,  které jsou  potřebné k  dosažení vzájemného funkčního propojení.

Za rozmnožování  počítačového  programu se považuje i zhotovení kopie,  která je nezbytná k  zavedení a uložení počítačového  programu  do  paměti  počítače, pro  jeho zobrazení, provoz a přenos.

Informace získané při  rozmnožování kódu nebo překládání jeho formy nesmějí být poskytnuty jiným osobám ani využity k jiným účelům než k dosažení  vzájemného funkčního  propojení nezávisle  vytvořeného počítačového programu. Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji,  zhotovení   nebo  k  obchodnímu   využití  počítačového programu  v  podstatě  podobné  k  jeho  vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu autorské právo. Toto nesmí být vykládáno  nepřiměřeně  na  újmu   oprávněných  zájmů  autora  ani v rozporu s běžným využíváním počítačového programu.

Není-li sjednáno jinak, nelze využít možnost odstoupení autora od smlouvy pro změnu přesvědčení.

Publikováno

Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo

Objednatel  může užít dílo vytvořené na základě  smlouvy o dílo (dílo vytvořené na  objednávku) pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. 

K užití díla  nad rámec tohoto účelu je objednatel až na zákonné výjimky oprávněn pouze na základě  licenční smlouvy. Nedohodnou-li se jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci  třetí osobě, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele. To se netýká počítačových programů  a databází, kartografických děl a kolektivních děl. 

Platí to obdobně pro dílo vytvořené autorem jako soutěžícím ve  veřejné soutěži  (soutěžní dílo).

Publikováno

Školní dílo

Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla.

Odpírá-li autor díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat rozhodnutí soudu. Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout licenci třetí osobě, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla nebo poskytnutím licence přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše, přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla.

Publikováno

Kolektivní dílo

Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které  je vytvářeno z  podnětu a pod  vedením fyzické nebo právnické osoby  a uváděno na veřejnost  pod jejím jménem, přičemž příspěvky  zahrnuté do  takového díla  nejsou schopny samostatného využití. Kolektivní  díla se považují za  zaměstnanecká díla i  tehdy,  byla-li  vytvořena  na  objednávku, objednatel se v takovém případě  považuje za zaměstnavatele. Dílo  audiovizuální (filmové)  a  díla  audiovizuálně užitá nejsou dílem kolektivním.