Autor: Autor

Publikováno

Práva související s právem autorským

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

Umělecký  výkon  je  výkon  herce,  zpěváka,  hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra  nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí  nebo jinak provádí umělecké dílo včetně  výtvorů  tradiční  lidové  kultury.  Za  umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo. Výkonný umělec  je fyzická  osoba, která  umělecký výkon vytvořila.

Při  nakládání s právy k  výkonům vytvořeným společně při provedení  téhož díla  více  výkonnými  umělci, jako  jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje  tyto  výkonné  umělce  jejich  jménem  a na jejich účet umělecký vedoucí  tělesa jako společný  zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem,  určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou osobu, k platnosti plné moci se  vyžaduje  písemná  forma  a  podpis  většiny  členů uměleckého tělesa. Ustanovení  o  společném zástupci neplatí  pro výkonného  umělce  –  sólistu,  dirigenta  a  režiséra divadelního představení,  tyto osoby mají i právo  být společným zástupcem výkonných umělců. 

Právo  výkonného  umělce  zahrnuje  výlučná  práva osobnostní a výlučná práva majetková.

  • Majetková práva výkonného umělce

Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít a udělit jinému  smlouvou  oprávnění  k  výkonu  tohoto  práva,  další osoba  může umělecký   výkon  užít   bez  udělení   takového  oprávnění  pouze v případech stanovených zákonem.

Právem umělecký výkon užít je

–         právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,

–         právo na záznam živého výkonu,

–         právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,

–         právo na rozšiřování kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na pronájem kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na půjčování kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.

Výkonný   umělec  má  právo  na   odměnu  v  souvislosti s rozmnožováním  jeho  zaznamenaného  výkonu  pro  osobní  potřebu obdobně jako má právo na odměnu autor díla.

Majetková práva  výkonného umělce trvají 50  let od vytvoření výkonu.  Je-li však  v této  době zveřejněn  záznam tohoto výkonu, zanikají  práva  výkonného  umělce  až   za  50  let  od  takového zveřejnění.

  • Osobnostní práva výkonného umělce

Výkonný umělec  má právo  rozhodnout o  zveřejnění svého uměleckého výkonu. Sólista, vytváří-li  výkon sám,  a dirigent,  sbormistr, divadelní  režisér  a  sólista,  vytváří-li  výkon  spolu  s členy uměleckého tělesa,  má právo rozhodnout,  zda a jakým  způsobem má být  jeho  jméno  uvedeno  při  zveřejnění  jeho  výkonu. Výkonným umělcům  jako  členům  uměleckého   tělesa  přísluší  toto právo  pouze  ve vztahu  ke společnému  jménu (společnému pseudonymu),  pod  kterým  výkon   společně  vytvářejí, může být uzavřena dohoda o uvedení takového jména. Výkonnému  umělci nepřísluší  právo rozhodnout,  zda a jakým  způsobem má být  jeho  jméno  uvedeno  při  zveřejnění  výkonu v případech odůvodněných způsobem užití výkonu. Umělec  má právo na to, aby  jeho umělecký výkon, je-li užíván jinou osobou,  nebyl užit způsobem snižujícím hodnotu výkonu, výkonní  umělci jako  jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa jsou povinni brát  na sebe přiměřený vzájemný ohled.

  • Úplatná zákonná licence

Do práva výkonného  umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon  zaznamenaný na  zvukový  záznam  vydaný k  obchodním účelům vysíláním  rozhlasem  nebo  televizí,  přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání,  výkonnému  umělci  však  přísluší právo na odměnu za  takové užití. Toto právo  může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce. Do práva  výkonného umělce  však zasahuje  ten, kdo před takovým užitím  neuzavře  s příslušným kolektivním  správcem smlouvu,  kterou se  stanoví výše  odměny za užití a způsob jejího placení. Do práva výkonného umělce  zasahuje i ten, komu příslušný kolektivní  správce zakázal  další takové užití  výkonu, protože je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a  tuto odměnu  nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě. Neomezí-li  kolektivní správce takový  zákaz na kratší dobu,  trvá zákaz  až do doby, kdy bude závazek zaplatit odměnu splněn nebo  jinak zanikne, dojde-li k porušení zákazu,  neskončí bez souhlasu kolektivního správce trvání zákazu dříve, než budou vypořádány i nároky vzniklé z porušení. 

Právo výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu

Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření. Výrobce  zvukového  záznamu  je  fyzická  nebo právnická osoba,  která na  svou odpovědnost  poprvé zaznamená  zvuky výkonu výkonného umělce  či jiné zvuky,  nebo jejich vyjádření,  nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Zvukově obrazový  záznam je  záznam audiovizuálního (filmového) díla nebo  záznam jiné  řady zaznamenaných,  spolu souvisejících obrazů vyvolávajících  dojem  pohybu,  ať  již  doprovázených  zvukem, či nikoli,  vnímatelných   zrakem,  a  jsou-li   doprovázeny  zvukem, vnímatelných i sluchem.

Výrobce  zvukově  obrazového  záznamu  je  fyzická  nebo právnická osoba,  která na svou odpovědnost  poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo  pro kterou tak z jejího  podnětu učiní jiná osoba. 

Výrobce zvukového a zvukově obrazového záznam záznamu má výlučné majetkové právo svůj záznam  užít a udělit  jinému smlouvou oprávnění  k výkonu tohoto práva,  další osoba může záznam  užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem.

Právem záznam užít je

–         právo na rozmnožování záznamu,

–         právo na rozšiřování  originálu nebo kopií  záznamu,

–         právo na pronájem originálu nebo kopií záznamu,

–         právo na půjčování originálu nebo kopií  záznamu,

–         právo na vysílání a jiné sdělování zvukového  záznamu veřejnosti.

Obdobně zde platí, že do práv výrobce záznamu nezasahuje ten, kdo užije umělecký výkon  zaznamenaný na  záznam  vydaný k  obchodním účelům vysíláním  rozhlasem  nebo  televizí,  přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání,  výkonnému  umělci  přísluší právo na odměnu. Toto právo  může umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce. Výrobce   zvukového   záznamu   má   právo   na  odměnu v souvislosti  s  rozmnožováním  jeho  záznamu  pro osobní potřebu. Právo výrobce záznamu je převoditelné.  Právo trvá  50  let od pořízení záznamu, je-li  však v této době  záznam zveřejněn,  zaniká  právo  výrobce  až  za  50  let  od  zveřejnění.

Právo rozhlasového a televizního vysílatele

Vysíláním se  rozumí výsledek  šíření zvuků  nebo obrazů a zvuků nebo  jejich vyjádření rozhlasem nebo  televizí pro příjem veřejností. Vysílatel je fyzická nebo  právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje  vysílání zvuků nebo  obrazů a zvuků  nebo jejich  vyjádření rozhlasem  nebo  televizí,  nebo pro  kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. 

Vysílatel  má výlučné majetkové  právo své vysílání  užít a udělit  jinému smlouvou  oprávnění k  výkonu tohoto  práva, další osoba může   vysílání  užít   bez  udělení   takového  oprávnění   pouze v případech stanovených zákonem. Právo vysílatele je převoditelné a trvá 50 let po prvním vysílání.

Právem vysílání užít je

–        právo na záznam vysílání,

–        právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,

–        právo na rozšiřování kopií zaznamenaného vysílání,

–        právo na sdělování vysílání veřejnosti.

Právo nakladatele

Nakladatel  má právo  na odměnu  v souvislosti  se zhotovením kopie pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání díla. Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvního dne roku následujícího po  roce, v němž došlo k  události rozhodné pro její počítání.

Publikováno

Licence

Licenční smlouva

Licenční smlouvou  autor poskytuje  nabyvateli oprávnění (licenci)  k výkonu práva dílo užít ke všem, nebo jen k jednotlivým   způsobům  užití,   v  rozsahu   omezeném  nebo  neomezeném, a nabyvatel  se  zavazuje,  není-li  sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu.

Autor nemůže  poskytnout oprávnění  k výkonu  práva dílo užít způsobem, který v době uzavření smlouvy ještě není znám. Nabyvatel je zpravidla povinen licenci využít. Poskytuje-li se licence jako výhradní, vyžaduje smlouva písemnou  formu. Obvykle je  nabyvatel licence povinen poskytnout  autorovi  na  své  náklady  alespoň jednu kopii autorova díla.

Výhradní nebo nevýhradní licence

Licence  může být poskytnuta  jako licence výhradní  nebo licence nevýhradní. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradní.

V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je obvykle povinen se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil. V případě  nevýhradní licence  je autor  i nadále oprávněn k výkonu  práva užít  dílo  způsobem,  ke kterému  licenci udělil, i k poskytnutí licence třetím osobám. Pokud byla dříve než výhradní licence sjednána licence nevýhradní s jiným nabyvatelem, zůstává v platnosti, pokud se strany nedohodnou jinak. Smlouva,  kterou  autor  poskytne  třetí  osobě  licenci v době,  kdy  trvá  výhradní  licence, je  neplatná, pokud nabyvatel výhradní  licence k uzavření takové smlouvy neudělí písemný souhlas.  Smlouva, kterou se uděluje licence nevýhradní nemusí být uzavřena v písemné formě, což v praxi přináší řadu problémů, a je nanejvýš vhodné i tuto smlouvu uzavírat v písemné formě, i když to zákon výslovně nestanoví.

Odměna

Až na výjimky  musí  být  ve  smlouvě dohodnuta výše odměny  nebo v ní musí být  alespoň stanoven způsob jejího určení.

Pokud to smlouva neobsahuje, je neplatná, s výjimkou případů, kdy z jednání stran vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení  výše odměny a nabyvatel je povinen poskytnout autorovi  odměnu v obvyklé výši, nebo strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.

Pokud  autor poskytne licenci  k pronájmu originálu  nebo kopie díla  zaznamenaného na zvukový  nebo zvukově obrazový záznam výrobci takového záznamu, vzniká  mu vůči osobě, která bude originál  nebo kopii  takto zaznamenaného  díla pronajímat, právo na přiměřenou odměnu a tohoto práva se nemůže vzdát.

Je-li výše  odměny  dohodnuta  v závislosti  na výnosech z využití licence, je nabyvatel licence povinen umožnit autorovi kontrolu příslušné dokumentace ke  zjištění skutečné výše odměny.  Poskytne-li nabyvatel  takto autorovi  důvěrné informace, nesmí je autor prozradit třetí osobě ani je použít pro  své potřeby jinak, než za účelem zjištění výše odměny. Nabyvatel  je  povinen  poskytovat  autorovi  pravidelná vyúčtování  odměny  ve  sjednaných  časových obdobích; není-li  sjednáno jinak, je  povinen tak učinit  alespoň jednou ročně. Není-li  odměna  stanovena   v  závislosti  na  výnosech z využití  licence a  je-li tak  nízká, že  je ve zřejmém nepoměru k zisku z využití  licence a k významu díla  pro dosažení takového zisku,  má autor obvykle právo na  přiměřenou dodatečnou  odměnu.

Omezení licence

Licence může  být  omezena  na jednotlivé  způsoby užití díla.

Ty mohou být omezeny rozsahem, např. množství, místa nebo času. Nestanoví-li  smlouva,  ke  kterým  jednotlivým způsobům užití díla nebo k jakému rozsahu užití se licence poskytuje, má se za  to,  že  licence  byla  poskytnuta  k  takovým  způsobům užití a v takovém rozsahu, jak to je nutné k dosažení účelu smlouvy. Územní rozsah licence je zpravidla omezen na území České republiky, časový rozsah licence na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu  užití, ne však na déle než jeden rok od poskytnutí licence nebo odevzdání díla, a množstevní  rozsah  licence  je  omezen  na  množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití. Licence  k rozmnožování díla zahrnuje  oprávnění k  pořízení kopií  přímých i  nepřímých, trvalých  i dočasných,  vcelku nebo  zčásti, jakýmikoli prostředky a v  jakékoli formě,  a pokud  jde o  kopie v  elektronické formě, jak ve spojení on-line, tak i off-line, zahrnuje i licenci k rozšiřování takto zhotovených kopií. Licence k vysílání  díla zahrnuje i oprávnění  k zhotovení záznamu  díla vysílatelem  jeho vlastními  prostředky a  pro jedno vlastní vysílání. 

Všechny tyto podmínky licence lze smlouvou upravit odlišně.

Omezení nabyvatele licence

Nabyvatel nesmí upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora, pokud se nedohodnou jinak, nebo jde-li o takovou úpravu  díla   nebo  názvu,  u  které lze očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil. Ani v takovém případě nabyvatel nesmí dílo nebo jeho název změnit,  pokud  si  autor  svolení   vyhradil  i  pro  tyto  změny a nabyvateli  je  taková  výhrada  známa.  To  platí obdobně i při spojení  díla s  jiným dílem, i  při zařazení  díla do díla souborného (např. do souboru povídek nebo básní).

Zánik licence a odstoupení od smlouvy

Zánikem  právnické  osoby,  které  byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z  licenční smlouvy na jejího právního nástupce. Licenční  smlouva může takový přechod  práv a povinností na právního nástupce vyloučit. Smrtí fyzické osoby, které byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na dědice, pokud to licenční smlouva připouští. Kromě zániku licence může za určitých podmínek autor od licenční smlouvy odstoupit.

  • Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele

Nevyužívá-li  nabyvatel   výhradní  licenci  vůbec  nebo využívá-li ji nedostatečně, např. pokud nakladatel nevydává autorův román, a autorovi je známo, že jiný nakladatel o něj má zájem, a jsou-li tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné  zájmy  autora,  může  autor  od  smlouvy  odstoupit. To neplatí  v  případě,  že  nevyužívání  nebo nedostatečné využívání licence je  způsobeno okolnostmi převážně  spočívajícími na straně autora (zmíněný román není vydán, protože autor si vymínil napsání předmluvy, kterou nedodal).

 Autor může od smlouvy odstoupit teprve poté, kdy nabyvatele vyzve, aby v přiměřené lhůtě licenci dostatečně využil,  a nabyvatel oprávnění nevyužije  ani přes tuto  výzvu. Na možnost  odstoupení musí  autor nabyvatele upozornit.  Výzva není třeba, jestliže využití oprávnění  nabyvatelem  není   možné  anebo   jestliže  nabyvatel prohlásí, že licenci nevyužije. Nestanoví-li  smlouva  jinak,  autor  nemůže  právo  na odstoupení  od smlouvy uplatnit  před uplynutím dvou let od  poskytnutí licence, a má-li být  dílo odevzdáno až po poskytnutí  licence,   od  takového odevzdání,   u  příspěvků  do periodického tisku s denní periodicitou činí tato lhůta tři měsíce a u  ostatního  periodického  tisku  jeden  rok.  Je-li třeba před odstoupením od  smlouvy učinit výzvu, nelze ji učinit před uvedenou lhůtou. Smlouva se ruší dnem doručení odstoupení nabyvateli.

Autor je povinen v odůvodněných případech nahradit nabyvateli škodu vzniklou odstoupením od smlouvy.  V úvahu se  přitom vezmou zejména  důvody, pro něž nabyvatel licenci dostatečně nevyužil. Nedošlo-li k  využití  licence  vůbec, je  autor povinen vrátit nabyvateli odměnu, kterou od něj přijal, došlo-li k využití licence pouze nedostatečně, je povinen vrátit odměnu částečně sníženou. Pokud byl nabyvatel povinen licenci využít a tuto povinnost porušil, zůstává autorův nárok  na odměnu odstoupením od smlouvy nedotčen.  Pokud  byla  výše  odměny dohodnuta v závislosti na  výnosech z užití díla,  má se za to,  že autorovi vznikl  nárok  na  odměnu  ve  výši,  v jaké  by mu vznikl, kdyby nabyvatel v  době před odstoupením  od smlouvy licenci  dostatečně využil. 

  • Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora

Autor může písemně odstoupit  od smlouvy, jestliže  jeho dosud  nezveřejněné   dílo   už  neodpovídá   jeho  přesvědčení a zveřejněním  díla   by  byly  značně   nepříznivě  dotčeny  jeho oprávněné osobní zájmy. Smlouva se ruší dnem doručení písemného odstoupení od smlouvy nabyvateli. Autor je  povinen  nahradit  nabyvateli škodu,  která mu odstoupením od smlouvy vznikla. Projeví-li autor po odstoupení od smlouvy opětovný zájem o užití díla, je povinen přednostně nabídnout licenci nabyvateli, a to za podmínek srovnatelných s podmínkami původně sjednanými. Této možnosti nelze využít u všech druhů děl.

Nakladatelská licenční smlouva

Nakladatelská licenční smlouva je ta, kterou  autor  poskytuje  nabyvateli licenci  k  rozmnožování  a  rozšiřování  díla slovesného, hudebně dramatického  nebo hudebního,  výtvarného, díla  fotografického či díla vyjádřeného způsobem podobným fotografii, pokud nejde o užití díla v provedení výkonnými  umělci. Obvykle je licence poskytnuta   výhradně, není-li ve smlouvě uvedeno jinak, to neplatí, jde-li o rozmnožování a rozšiřování díla v periodické publikaci.

Autor  je zpravidla oprávněn provést autorskou korekturu, tzn.  provést před vydáním  díla drobné tvůrčí  změny, pokud  nevyvolají na straně  nakladatele potřebu vynaložení  nepřiměřených nákladů nebo  nezmění-li se jimi povaha díla. Neumožní-li  nakladatel   autorovi  provedení   autorské korektury, může autor od smlouvy odstoupit, došlo-li by v důsledku toho k užití díla způsobem snižujícím jeho hodnotu. Je-li  množstevní rozsah licence  omezen na určitý  počet kopií  a  tyto  kopie  byly  rozebrány před uplynutím doby,   na   kterou   byla   licence   udělena,   zaniká  licence, nedohodnou-li se smluvní strany na zvýšení množstevního rozsahu do šesti měsíců ode dne, kdy  autor nakladatele k takové změně smlouvy vyzve.

Podlicenční smlouva

Je-li tak sjednáno ve smlouvě, může nabyvatel oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě (podlicence). Nabyvatel může licenci postoupit pouze s písemným souhlasem autora, o postoupení licence a o osobě postupníka je povinen autora informovat bez zbytečného odkladu. K prodeji podniku, jehož součástí je i licence, či takové části podniku, která tvoří jeho samostatnou organizační složku, se souhlas autora nevyžaduje, není-li sjednáno jinak. Pro podlicenční smlouvu jsou podobné podmínky jako pro smlouvu licenční.

Publikováno

Ochrana autorského práva

Autor, do  jehož  práva  bylo neoprávněně  zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, se může u soudu domáhat zejména

  • určení svého autorství, 
  • zákazu ohrožení  svého práva, včetně  hrozícího opakování, nebo  neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné  výroby, obchodního  odbytu, dovozu nebo vývozu  originálu nebo kopie  či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla  veřejnosti, i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy, 
  • sdělení  údajů o  původu neoprávněně  zhotovené kopie či napodobeniny díla, o způsobu  a rozsahu jejího  užití a o  totožnosti osob,  které se  neoprávněného zhotovení, popř. rozšiřování účastní, 
  • odstranění následků zásahu do práva, zejména stažením neoprávněně zhotovené  kopie či napodobeniny díla nebo pomůcky  zamýšlené k odstranění,   vyřazení   z   provozu   nebo  omezení  funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků k ochraně práv z obchodování nebo jiného užití, nebo zničením této kopie či napodobeniny díla nebo pomůcky, 
  • poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména omluvou nebo zadostiučiněním v penězích, jehož výši  určí soud, není vyloučena dohoda o narovnání.

Autorovi může soud přiznat právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl,  a podle okolností  určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění. Autorovi případně přísluší i právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení, výše bezdůvodného obohacení činí dvojnásobek  odměny,  která  by  byla  obvyklá za  získání  potřebné licence v době neoprávněného nakládání s dílem.

Udělí-li autor  jiné osobě výhradní oprávnění  k výkonu práva dílo  užít,  nebo  je-li  této  osobě  toto  oprávnění  nebo výkon majetkových  práv k  dílu svěřen  ze zákona,  má právo  se domáhat většiny těchto nároků pouze osoba, jejíž oprávnění bylo  ohroženo nebo  porušeno, netýká se to všech nároků, některá zůstávají autorovi, např. nárok domáhat se určení svého autorství.

Autor může požadovat od celních orgánů informace o obsahu a rozsahu dovozu zboží, které je kopií  jeho díla nebo zvukovým  či zvukově obrazovým záznamem takového díla, má k pořízení takové kopie sloužit jako nosič, je  přístrojem k  zhotovení záznamů nebo kopií, nebo jde o pomůcky  zamýšlené k odstranění,   vyřazení  z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků k ochraně práv z obchodování nebo jiného užití, a nahlížet do  celních dokumentů, aby zjistil,  zda dovoz takového zboží k užití  na území České republiky je  oprávněný,  nebo  aby  zjistil  údaje  rozhodné  pro  uplatnění zákonných práv. To platí obdobně i při vývozu. Tyto informace může požadovat také příslušný  kolektivní správce,  nebo  právnická osoba oprávněná hájit zájmy autorů.

Majetkové nároky autora jsou promlčeny za 3 roky ode dne kdy tento nárok mohl být uplatněn.

V současné praxi je bohužel soudní ochrana autorských práv problematická, porušovatelé často spoléhají, že se jim podaří např. náklad knihy, porušující autorská práva, rozprodat dříve, než je soudní řízení ukončeno, a že zisk bude vyšší než přisouzená náhrada, jak tom často bývá.

Souběh ochrany

Autorské právo není dotčeno právy souvisejícími ani právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi. Ochrana děl podle autorského práva nevylučuje ochranu stanovenou dalšími právními předpisy.

Publikováno

Omezení autorského práva

Omezení autorského práva jsou dovolena jen ve zvláštních případech stanovených v zákoně, nesmějí být vykládána způsobem, který by narušoval běžný výkon autorských práv a který by byl neospravedlnitelně na újmu oprávněným zájmům autora. V rozsahu odůvodněném účelem oprávněného zhotovení kopie může být takto zhotovená kopie také nevýdělečně rozšiřována.

Volná užití

Za užití díla podle autorského zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu, to neplatí pro zhotovení kopie počítačového programu   či   elektronické   databáze   nebo   kopie   či napodobeniny díla architektonického stavbou. Do autorského práva tak nezasahuje ten, kdo pro  svou  osobní  potřebu  zhotoví  záznam,  kopii nebo napodobeninu   díla,   kopie   nebo   napodobenina  výtvarného díla musí být jako kopie zřetelně označena, a ten, kdo při  prodeji  originálu  nebo  kopií  děl,  přístrojů pro jejich  rozmnožování  nebo  pro  jejich  sdělování  veřejnosti, rozhlasových nebo  televizních přijímačů a  počítačů, šíří nebo dočasně  zhotoví  kopii  díla  v  rozsahu  nezbytném pro předvedení zboží zákazníkovi. Do  práva autorského nezasahuje  ani ten, kdo  zhotoví na objednávku  pro osobní  potřebu objednatele  tiskovou kopii díla na  papír nebo podobný  podklad fotografickou technikou  nebo jiným  postupem  s  podobnými  účinky  za  předpokladu,  že  nejde o vydanou partituru díla hudebního a  že řádně a včas zaplatí zákonnou odměnu. Kopie  zhotovená  pro  osobní  potřebu  nesmí být použita k jinému účelu.

Bezúplatné zákonné licence

  • Citace

Do autorského práva nezasahuje ten, kdo cituje ve  svém díle v odůvodněné  míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů, nebo zařadí  do  svého   samostatného  díla  vědeckého,  kritického, odborného  nebo  do  díla  určeného  k  vyučovacím  účelům, pro objasnění jeho obsahu, drobná celá zveřejněná díla, nebo užije  zveřejněné dílo  v přednášce  výlučně k  účelům vědeckým, vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelům, vždy je však  nutno uvést jméno autora, nejde-li  o dílo anonymní, nebo jméno  osoby, pod jejímž  jménem se dílo  uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. 

  • Katalogová licence

Do  autorského práva nezasahuje ten,  kdo zařadí do  katalogu jím   pořádané  výstavy,   dražby,  veletrhu   nebo  podobné  akce vyobrazení  vystaveného díla, autorovo svolení  není   třeba  ani  pro   užití  vyobrazení  tohoto   díla rozmnožováním a  rozšiřováním katalogu. Vždy  je opět nutno  uvést jméno  autora, nejde-li  o dílo  anonymní, nebo  jméno osoby,  pod jejímž  jménem  se  dílo  uvádí  na  veřejnost,  název díla a pramen. 

  • Užití díla umístěného na veřejném prostranství

Do  autorského práva nezasahuje ten,  kdo kresbou, malbou či grafikou,  fotografií nebo filmem zaznamená  nebo vyjádří dílo, které je umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na  jiném veřejném prostranství, autorovo  svolení není třeba ani  pro  rozmnožování,  rozšiřování  a  sdělování veřejnosti díla takto  zaznamenaného nebo  vyjádřeného.  Toto se  nevztahuje  na rozmnožování a rozšiřování díla formou trojrozměrné kopie. 

  • Úřední a zpravodajská licence

Do autorského práva nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře dílo užije k úřednímu účelu na základě zákona, nebo při zpravodajství o aktuální události, při které je takové dílo provozováno, vystaveno nebo jinak užito, nebo převezme do tisku či jiného hromadného sdělovacího prostředku   články  s   obsahem  časového   významu  o    politických,  hospodářských nebo  náboženských věcech, uveřejněné  už jiným médiem,  či jejich překlad. Převzetí může být výslovně zapovězeno, pak není přípustné. Opět je třeba uvést jméno autora, název díla a pramen.

Užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, školní dílo

Do autorského práva nezasahuje ten, kdo nevýdělečně užije dílo při občanských a náboženských obřadech, ani ten, kdo nevýdělečně užije dílo při  školních představeních, v  nichž účinkují výlučně  žáci, studenti  nebo  učitelé  školy   nebo  školského  či  vzdělávacího zařízení. Do autorského práva také nezasahuje škola nebo jiné vzdělávací zařízení, užije-li nevýdělečně ke své vnitřní potřebě dílo  vytvořené  žákem  nebo  studentem  ke  splnění školních nebo studijních  povinností (školní dílo). Přiměřeně zde platí povinnost o uvedení jména autora, názvu díla a pramene.

Omezení práva autorského k dílu soubornému

Do autorského práva k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel souborného díla (např. katalogu, sborníku nebo databáze), užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu.

Užití díla rozmnožováním a rozšiřováním kopií

Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li kopii díla pro své archivní a konzervační účely. Rovněž do autorského práva nezasahuje ten, kdo zhotoví při užití díla dočasnou nebo náhodnou kopii díla v elektronické podobě, která nemá samostatný hospodářský význam, jejímž účelem je umožnit snadnější využití díla, a jejíž zhotovení je nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, včetně takové kopie, která umožňuje účinné fungování přenosového systému, nebo zhotoví kopii díla fotografického, které je jeho podobiznou a které bylo úplatně objednáno, nebo výhradně pro potřeby zdravotně postižených zhotoví nebo dá zhotovit kopii vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jejich zdravotním postižením.

Užití díla půjčováním a pronájmem originálu nebo kopie

Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, půjčuje-li originály či kopie vydaných děl. To se nevztahuje na počítačové programy a na kopie zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, ledaže jde o půjčování výlučně pro potřeby zdravotně postižených v souvislosti s jejich postižením. Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo pronajímá nebo půjčuje originál nebo kopii díla užitého umění vyjádřeného v užitné podobě nebo architektonického díla vyjádřeného stavbou.

Užití originálu nebo kopie díla výtvarného nebo díla fotografického jeho vystavením

Do autorského práva nezasahuje vlastník originálu nebo kopie díla výtvarného nebo fotografického, který takové dílo vystavuje nebo k vystavení bezplatně poskytne, pokud takové užití autor při převodu vlastnictví nevyloučil.

Publikováno

Jiná majetková práva

Právo na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla

Je-li originál uměleckého díla, který jeho autor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván, má autor právo na zákonem stanovenou odměnu, uskutečňuje-li  prodej provozovatel  galerie, dražebník, nebo  jiná osoba  při výkonu svého  podnikání,  bez  ohledu  na to, jedná-li na svůj účet, nebo na účet vlastníka. Tuto odměnu je povinen platit prodávající.

Originálem uměleckého díla se rozumí  zejména originální  obraz, kresba, malba, koláž,  tapiserie,  rytina,  litografie  či  jiná  grafika, socha, keramika, autorský  šperk, fotografie nebo  autorská kopie, která je podle zvyklostí považována za originál. Právo na odměnu se nevztahuje na díla architektonická,  díla užitého  umění a na rukopisy spisovatelů a skladatelů.

Prodávající, který je povinen poskytnout autorovi odměnu, je povinen tento prodej oznámit příslušnému kolektivnímu správci.

Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu

U zveřejněných  děl,  která  lze rozmnožovat  pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, nebo rozhlasového či televizního vysílání, anebo tiskového či jiného grafického vyjádření má  autor  právo  na odměnu v souvislosti s tímto rozmnožováním.

Tuto odměnu je povinen platit výrobce  nebo  dovozce   přístrojů  k  zhotovování  kopií  zvukových nebo zvukově obrazových záznamů, přístrojů  k   zhotovování  tiskových  kopií, nenahraných nosičů  zvukových a  zvukově obrazových záznamů, nebo dopravce nebo  zasílatel, pokud na písemnou výzvu příslušného kolektivního správce nesdělí  údaje  potřebné  pro  určení totožnosti dovozce či výrobce, anebo poskytovatel  placených rozmnožovacích   služeb,   pokud  jde o tiskové kopie.

Odměna přísluší při dovozu nebo při prvním prodeji kopírovacích přístrojů nebo nenahraných nosičů, resp. přísluší v závislosti na počtu zhotovených kopií, jde-li o poskytovatele placených rozmnožovacích služeb. Výše odměny je stanovena zákonem.

Odměna  se neplatí v  případě vývozu přístrojů a nenahraných nosičů za účelem jejich dalšího prodeje, a neplatí se z  přístrojů a nenahraných nosičů, budou-li použity jen k provozní potřebě osob při jejich vlastním podnikání.

Publikováno

Právo dílo užít

Autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění  k výkonu  tohoto práva,  jiná osoba  může dílo užít bez udělení takového oprávnění  pouze v  případech stanovených zákonem. Poskytnutím takového oprávnění právo  autorovi nezaniká, vzniká mu pouze povinnost  strpět zásah do  tohoto práva jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy. Užití díla může být veřejné nebo neveřejné.

Smlouvou autor v určitém rozsahu právo převádí na nabyvatele. Jedná se o tzv. konstitutivní převod, tzn. právo autor nepřevádí s tím účinkem, že by ho sám ztratil.

Autor  má  právo  požadovat  na  vlastníku  věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho  třeba k  výkonu autorských práv.  Toto právo  nelze uplatnit  v  rozporu  s oprávněnými  zájmy vlastníka, vlastník není povinen autorovi takovou  věc vydat, je však povinen na  žádost  a  náklady   autora  udělat  fotografii  nebo  jinou kopii díla a odevzdat ji autorovi.

Právem dílo užít je

–         právo na rozmnožování díla

–         právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na sdělování díla veřejnosti, zejména právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla, právo na vysílání díla rozhlasem či televizí, právo  na přenos  rozhlasového či  televizního vysílání díla, právo  na provozování  rozhlasového či  televizního vysílání díla.

  • Rozmnožováním  díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých kopií (zákon užívá pojem „rozmnoženina“) díla, a to jakýmikoli prostředky a  v  jakékoli  formě,  za  účelem zpřístupňování díla prostřednictvím těchto kopií. Dílo se rozmnožuje např. ve formě kopie tiskové, fotografické,  zvukové,  obrazové  nebo  zvukově obrazové, stavbou architektonického   díla   nebo   ve   formě   jiné   trojrozměrné kopie  anebo  ve  formě  elektronické  zahrnující vyjádření analogové i digitální.
  • Rozšiřováním  originálu nebo kopie  díla se rozumí zpřístupňování díla  v hmotné podobě prodejem  nebo jiným převodem vlastnického práva  k originálu nebo  ke kopii díla,  včetně jejich nabízení za tímto účelem. Prvním prodejem  nebo jiným  převodem vlastnického práva k originálu  nebo ke kopii,  kterým je  dílo oprávněně rozšířeno na území členského státu EU nebo jiné smluvní strany  Dohody o  EHS, je  ve vztahu k tomuto originálu  nebo  kopii  díla  autorovo právo na rozšiřování  pro území  těchto států vyčerpáno, právo na pronájem a právo na půjčování zůstávají nedotčena.
  • Pronájmem   originálu  nebo   kopie  díla   se  rozumí zpřístupňování díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu  poskytnutím originálu nebo kopie díla k dočasné osobní potřebě.

  • Půjčováním  originálu   nebo  kopie  díla   se  rozumí zpřístupňování  díla  zařízením  přístupným  veřejnosti,  ale ne za účelem  přímého  nebo   nepřímého  hospodářského  nebo  obchodního prospěchu, poskytnutím  originálu nebo kopie  díla k dočasné osobní potřebě.
  • Vystavováním  originálu  nebo  kopie  díla  se  rozumí zpřístupňování  díla  v  hmotné  podobě  umožněním  shlédnutí nebo jiného  vnímání  originálu  nebo  kopie  díla, zejména díla výtvarného, fotografického, architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.

  • Sdělováním díla veřejnosti  se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. Sdělováním je také zpřístupňování díla  způsobem, že kdokoli může  mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. Sdělováním  není   pouhé  provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího sdělování. 

Živým provozováním  díla se  rozumí zpřístupňování  díla živě  prováděného  výkonným  umělcem,  zejména  živě  přednášeného literárního díla,  živě prováděného hudebního  díla s textem  nebo bez textu, anebo živě scénicky předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického, choreografického nebo pantomimického. Přenosem  živého  provozování  díla  se  rozumí současné zpřístupňování   živě  provozovaného   díla  pomocí  reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje  umístěného mimo prostor živého provozování s výjimkou rozhlasu a televize.

Provozováním díla  ze záznamu  se rozumí  zpřístupňování díla   ze  zvukového   nebo  zvukově   obrazového  záznamu  pomocí přístroje, s výjimkou rozhlasu a televize. Přenosem  provozování díla ze záznamu  se rozumí současné zpřístupňování díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného  přístroje   umístěného  mimo  prostor   provozování  ze záznamu. 

Vysíláním   díla  rozhlasem  nebo   televizí  se  rozumí zpřístupňování   díla  rozhlasem   či  televizí   a  jiné   takové zpřístupňování   díla  jakýmikoli   jinými  prostředky, nebo  jejich  vyjádření bezdrátově nebo  po drátě, včetně  šíření po kabelu  nebo vysílání pomocí družice, původním vysílatelem. Jsou-li  signály, které nesou  znaky, zvuky nebo  obrazy, zakódovány, jde  o vysílání díla jestliže jsou vysílatelem   nebo   s   jeho   souhlasem   poskytnuty  prostředky k odkódování. Přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání díla  rozhlasem nebo televizí  bezdrátově nebo po  drátě, uskutečňuje-li je jiná osoba než původní vysílatel. Umožnění   příjmu  rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě   komplexu  budov   k  sobě   prostorově  nebo   funkčně přináležejících,  pomocí společných  domovních antén  se za  užití díla nepovažuje  za podmínky, že je  umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného   vysílání  a   společný  příjem   není  obchodně využíván.

Provozováním  rozhlasového  či  televizního  vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje k příjmu  rozhlasového  či televizního  vysílání. Za  provozování rozhlasového  a televizního vysílání  se nepovažuje zpřístupňování  díla ubytovaným  v  rámci  poskytování  služeb spojených   s   ubytováním,   jsou-li přístroje  umístěny v prostorách určených k soukromému užívání ubytovanými osobami, rovněž se za ně nepovažuje  zpřístupňování  díla  pacientům ve zdravotnických zařízeních.

Publikováno

Vznik a obsah autorského práva

Vznik autorského práva

Autorské  právo k  dílu  vzniká  okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.

K jeho vzniku tedy není třeba, aby bylo dílo uveřejněno. České autorské právo, stejně jako autorské právo většiny jiných zemí tak stojí na zásadě neformálnosti jak co se týče vzniku, tak i trvání autorského práva. Zničením věci, jejímž  prostřednictvím je dílo vyjádřeno, autorské právo nezaniká. Nabytím  vlastnictví  nebo  jiného věcného práva k věci,  jejímž  prostřednictvím  je  dílo  vyjádřeno, se nenabývá oprávnění  k   výkonu  práva  dílo  užít,   není-li  dohodnuto  či nevyplývá-li ze zákona jinak. Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo  vyjádřeno, obecně není  povinen tuto  věc udržovat  a chránit  před zničením. Vlastník  nebo jiný uživatel stavby,  která je vyjádřením architektonického  díla, je  oprávněn provést  bez svolení  autora přiměřené  změny  této stavby  v  nezbytně  nutné  míře a  při zachování   hodnoty díla.

Obsah autorského práva

  • Osobnostní práva

Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. Dále má  právo  osobovat  si  autorství,  včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla. Má až na výjimky  právo na  nedotknutelnost svého  díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli  změně nebo jinému zásahu do svého díla. Autor má i právo na přístup k dílu. Jiná osoba nesmí dílo užívat způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má  právo  na  dohled  nad  plněním  této  povinnosti jinou osobou (autorský  dohled), nevyplývá-li něco jiného z  povahy  díla nebo  jeho užití, nebo by nebylo spravedlivé po uživateli požadovat umožnění tohoto autorského dohledu.

Osobnostních práv se autor  nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Pokud by byl proveden převod takového práva, byl by neplatný.

Po  smrti autora si  nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých. Toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových autorských práv. Této  ochrany se  může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory  nebo  příslušný  kolektivní  správce.

  • Majetková práva

Majetkových práv se autor nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná  a  nelze  je  postihnout  výkonem  rozhodnutí, to neplatí pro pohledávky z těchto práv. Majetková práva jsou předmětem dědictví.  Zdědí-li majetková práva k dílu více  dědiců, jsou jejich vztahy podobné jako vztahy spoluautorů.  Připadnou-li takto majetková  práva státu, vykonává je  svým jménem Státní fond kultury  České  republiky a  pokud  jde  o díla audiovizuální, Státní   fond  České   republiky  pro   podporu  a   rozvoj  české kinematografie. 

Majetková práva trvají až na výjimky po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo  spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil. Majetková práva k  dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let  od oprávněného zveřejnění  díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního nebo pseudonymního obecně známé,  nebo se autor takového díla veřejně prohlásí v průběhu této doby, trvají majetková práva po dobu jeho života a 70 let po jeho smrti, resp. smrti posledního spoluautora. U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho  vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají. Majetková  práva  k  dílu  kolektivnímu trvají 70 let od zveřejnění. Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu (filmovému)  se počítá od  smrti poslední z těchto osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a  skladatel hudby zvlášť  vytvořené pro užití v tomto díle. Je-li pro počítání  doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou část díla samostatně.

Dílo,  u kterého uplynula  doba trvání majetkových  práv (tzv. volné dílo), může každý  bez dalšího volně  užít. I dále platí, že  po  smrti autora si nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Tomu,  kdo  poprvé  zveřejní  dosud  nezveřejněné  dílo, k němuž  uplynula doba  trvání majetkových  práv, vznikají takovým zveřejněním  výlučná  majetková  práva  k tomuto dílu v rozsahu, v jakém  by je měl autor díla.

Publikováno

Autorství

Autor

Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem díla  souborného  jako  celku je  fyzická osoba, která  je tvůrčím  způsobem  vybrala  nebo uspořádala, čímž nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.  Jiné osobě nikdy nemůže být autorství přiznáno.

Podle tzv. zákonné domněnky autorství, se za autora považuje fyzická osoba,  jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem  uvedeno  na  díle  nebo  je  u  díla uvedeno v rejstříku vedeném  příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán  opak. To  neplatí v   případech, kdy  je údaj  v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Domněnka platí i tehdy, jde-li o pseudonym,  pokud  autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti. 

Vznik autorství není nijak vázán na způsobilost k právním úkonům, autorem může být i dítě, nebo člověk, jehož způsobilost k právním úkonům byla soudem omezena. Tato otázka však má význam pro nakládání s autorskými právy.

Anonym a pseudonym

Totožnost autora, jehož dílo bylo podle projevu jeho vůle zveřejněno bez  udání jména, jedná se tedy o dílo anonymní,  popřípadě pod krycím jménem  nebo  pod  uměleckou   značkou,  jde o dílo  pseudonymní,  není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.

Právo autora rozhodnout, zda dílo má být uveřejněno pod jeho pravým jménem nebo zda má být uvedeno anonymně nebo pod pseudonymem je jedním ze základních osobních autorských práv. Dokud  se autor díla  anonymního nebo pseudonymního veřejně  neprohlásí, zastupuje  autora při  výkonu a  ochraně práv autorských k dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila. Veřejné prohlášení autora není třeba, je-li jeho pravé jméno obecně známé (jako byly obecně známy např. jméno a různé pseudonymy nedávno zemřelého Eda McBaina).

Spoluautorství k dílu

Autorské právo k dílu,  které vzniklo  společnou tvůrčí činností dvou  nebo více autorů  jako dílo jediné, tedy jako dílo  spoluautorů,  přísluší  všem spoluautorům společně a nerozdílně. 

O dílo spoluautorů se jedná i tehdy,  lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů díla odlišit, pokud tyto dílčí výsledky nejde užívat samostatně. Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím  pomoci  nebo  rady  technické,  administrativní  nebo odborné  povahy (např. odborný poradce ve vojenské oblasti při natáčení válečného filmu) nebo  poskytnutím dokumentačního  nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět, např. jako objednatel.

Spoluautorství nemůže vzniknout bez shodné vůle autorů. Právní úkony  týkající  se díla  spoluautorů opravňují a zavazují všechny spoluautory stejně. O nakládání  s dílem  spoluautorů rozhodují  spoluautoři jednomyslně.   Brání-li  jednotlivý   autor  bez   vážného  důvodu nakládání  s  dílem  spoluautorů,  mohou  se  ostatní  spoluautoři domáhat rozhodnutí soudu, musí být dbáno osobních autorských práv. Domáhat se ochrany práva  autorského k dílu  spoluautorů před ohrožením  nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatně. Pokud se spoluautoři nedohodnou jinak,  jsou jejich podíly na společných výnosech z práva autorského k dílu  spoluautorů  úměrné  velikosti  jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li  tyto  příspěvky  rozeznat,  jsou  podíly na společných výnosech stejné.

Publikováno

Počítačové programy

Počítačový  program, bez ohledu na  formu jeho vyjádření, včetně  přípravných koncepčních  materiálů, je  chráněn jako  dílo literární. Myšlenky  a principy, na nichž  je založen jakýkoli prvek počítačového  programu,  včetně  těch,  které  jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.  Ochranu je možné zajistit pouze právy k užitnému vzoru, patentu nebo designu, pokud tyto myšlenky a principy splňují další kritéria.

Omezení rozsahu autorových práv k počítačovému programu

Do autorského práva  nezasahuje oprávněný  uživatel kopie počítačového programu, jestliže

–  rozmnožuje,  překládá,  zpracovává,   upravuje  či  jinak  mění počítačový  program,  je-li  to  potřebné  k užití programu  v  souladu  s  jeho  určením,  včetně opravování chyb programu, není-li dohodnuto jinak,

–  zhotoví si záložní kopii počítačového programu, je-li to potřebné pro jeho užívání, zkoumá,  studuje  nebo  zkouší  sám  nebo  jím  pověřená  osoba fungování  počítačového  programu  za  účelem zjištění myšlenek a principů,  na nichž  je založen  kterýkoli prvek počítačového programu,  činí-li  tak   při  zavedení,  uložení  počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu,

–  rozmnožuje  kód  nebo  překládá  jeho  formu  při  rozmnožování počítačového   programu  nebo   při  jeho   překladu  či  jiném zpracování,  úpravě či  jiné změně,  a to  buď sám nebo jím pověřená  osoba,  jsou-li   takové  rozmnožování  nebo  překlad nezbytné k  získání informací potřebných  k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými  počítačovými  programy,  jestliže  informace potřebné k dosažení  vzájemného  funkčního  propojení  nejsou pro takové osoby  jinak snadno  dostupné a  tato činnost  se omezuje na ty části  počítačového programu,  které jsou  potřebné k  dosažení vzájemného funkčního propojení.

Za rozmnožování  počítačového  programu se považuje i zhotovení kopie,  která je nezbytná k  zavedení a uložení počítačového  programu  do  paměti  počítače, pro  jeho zobrazení, provoz a přenos.

Informace získané při  rozmnožování kódu nebo překládání jeho formy nesmějí být poskytnuty jiným osobám ani využity k jiným účelům než k dosažení  vzájemného funkčního  propojení nezávisle  vytvořeného počítačového programu. Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji,  zhotovení   nebo  k  obchodnímu   využití  počítačového programu  v  podstatě  podobné  k  jeho  vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu autorské právo. Toto nesmí být vykládáno  nepřiměřeně  na  újmu   oprávněných  zájmů  autora  ani v rozporu s běžným využíváním počítačového programu.

Není-li sjednáno jinak, nelze využít možnost odstoupení autora od smlouvy pro změnu přesvědčení.

Publikováno

Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo

Objednatel  může užít dílo vytvořené na základě  smlouvy o dílo (dílo vytvořené na  objednávku) pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. 

K užití díla  nad rámec tohoto účelu je objednatel až na zákonné výjimky oprávněn pouze na základě  licenční smlouvy. Nedohodnou-li se jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci  třetí osobě, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele. To se netýká počítačových programů  a databází, kartografických děl a kolektivních děl. 

Platí to obdobně pro dílo vytvořené autorem jako soutěžícím ve  veřejné soutěži  (soutěžní dílo).