Rubrika: Vznik a obsah autorskoho práva

Publikováno

Jiná majetková práva

Právo na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla

Je-li originál uměleckého díla, který jeho autor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván, má autor právo na zákonem stanovenou odměnu, uskutečňuje-li  prodej provozovatel  galerie, dražebník, nebo  jiná osoba  při výkonu svého  podnikání,  bez  ohledu  na to, jedná-li na svůj účet, nebo na účet vlastníka. Tuto odměnu je povinen platit prodávající.

Originálem uměleckého díla se rozumí  zejména originální  obraz, kresba, malba, koláž,  tapiserie,  rytina,  litografie  či  jiná  grafika, socha, keramika, autorský  šperk, fotografie nebo  autorská kopie, která je podle zvyklostí považována za originál. Právo na odměnu se nevztahuje na díla architektonická,  díla užitého  umění a na rukopisy spisovatelů a skladatelů.

Prodávající, který je povinen poskytnout autorovi odměnu, je povinen tento prodej oznámit příslušnému kolektivnímu správci.

Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu

U zveřejněných  děl,  která  lze rozmnožovat  pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, nebo rozhlasového či televizního vysílání, anebo tiskového či jiného grafického vyjádření má  autor  právo  na odměnu v souvislosti s tímto rozmnožováním.

Tuto odměnu je povinen platit výrobce  nebo  dovozce   přístrojů  k  zhotovování  kopií  zvukových nebo zvukově obrazových záznamů, přístrojů  k   zhotovování  tiskových  kopií, nenahraných nosičů  zvukových a  zvukově obrazových záznamů, nebo dopravce nebo  zasílatel, pokud na písemnou výzvu příslušného kolektivního správce nesdělí  údaje  potřebné  pro  určení totožnosti dovozce či výrobce, anebo poskytovatel  placených rozmnožovacích   služeb,   pokud  jde o tiskové kopie.

Odměna přísluší při dovozu nebo při prvním prodeji kopírovacích přístrojů nebo nenahraných nosičů, resp. přísluší v závislosti na počtu zhotovených kopií, jde-li o poskytovatele placených rozmnožovacích služeb. Výše odměny je stanovena zákonem.

Odměna  se neplatí v  případě vývozu přístrojů a nenahraných nosičů za účelem jejich dalšího prodeje, a neplatí se z  přístrojů a nenahraných nosičů, budou-li použity jen k provozní potřebě osob při jejich vlastním podnikání.

Publikováno

Právo dílo užít

Autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění  k výkonu  tohoto práva,  jiná osoba  může dílo užít bez udělení takového oprávnění  pouze v  případech stanovených zákonem. Poskytnutím takového oprávnění právo  autorovi nezaniká, vzniká mu pouze povinnost  strpět zásah do  tohoto práva jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy. Užití díla může být veřejné nebo neveřejné.

Smlouvou autor v určitém rozsahu právo převádí na nabyvatele. Jedná se o tzv. konstitutivní převod, tzn. právo autor nepřevádí s tím účinkem, že by ho sám ztratil.

Autor  má  právo  požadovat  na  vlastníku  věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho  třeba k  výkonu autorských práv.  Toto právo  nelze uplatnit  v  rozporu  s oprávněnými  zájmy vlastníka, vlastník není povinen autorovi takovou  věc vydat, je však povinen na  žádost  a  náklady   autora  udělat  fotografii  nebo  jinou kopii díla a odevzdat ji autorovi.

Právem dílo užít je

–         právo na rozmnožování díla

–         právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla

–         právo na sdělování díla veřejnosti, zejména právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla, právo na vysílání díla rozhlasem či televizí, právo  na přenos  rozhlasového či  televizního vysílání díla, právo  na provozování  rozhlasového či  televizního vysílání díla.

  • Rozmnožováním  díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých kopií (zákon užívá pojem „rozmnoženina“) díla, a to jakýmikoli prostředky a  v  jakékoli  formě,  za  účelem zpřístupňování díla prostřednictvím těchto kopií. Dílo se rozmnožuje např. ve formě kopie tiskové, fotografické,  zvukové,  obrazové  nebo  zvukově obrazové, stavbou architektonického   díla   nebo   ve   formě   jiné   trojrozměrné kopie  anebo  ve  formě  elektronické  zahrnující vyjádření analogové i digitální.
  • Rozšiřováním  originálu nebo kopie  díla se rozumí zpřístupňování díla  v hmotné podobě prodejem  nebo jiným převodem vlastnického práva  k originálu nebo  ke kopii díla,  včetně jejich nabízení za tímto účelem. Prvním prodejem  nebo jiným  převodem vlastnického práva k originálu  nebo ke kopii,  kterým je  dílo oprávněně rozšířeno na území členského státu EU nebo jiné smluvní strany  Dohody o  EHS, je  ve vztahu k tomuto originálu  nebo  kopii  díla  autorovo právo na rozšiřování  pro území  těchto států vyčerpáno, právo na pronájem a právo na půjčování zůstávají nedotčena.
  • Pronájmem   originálu  nebo   kopie  díla   se  rozumí zpřístupňování díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu  poskytnutím originálu nebo kopie díla k dočasné osobní potřebě.

  • Půjčováním  originálu   nebo  kopie  díla   se  rozumí zpřístupňování  díla  zařízením  přístupným  veřejnosti,  ale ne za účelem  přímého  nebo   nepřímého  hospodářského  nebo  obchodního prospěchu, poskytnutím  originálu nebo kopie  díla k dočasné osobní potřebě.
  • Vystavováním  originálu  nebo  kopie  díla  se  rozumí zpřístupňování  díla  v  hmotné  podobě  umožněním  shlédnutí nebo jiného  vnímání  originálu  nebo  kopie  díla, zejména díla výtvarného, fotografického, architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.

  • Sdělováním díla veřejnosti  se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. Sdělováním je také zpřístupňování díla  způsobem, že kdokoli může  mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. Sdělováním  není   pouhé  provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího sdělování. 

Živým provozováním  díla se  rozumí zpřístupňování  díla živě  prováděného  výkonným  umělcem,  zejména  živě  přednášeného literárního díla,  živě prováděného hudebního  díla s textem  nebo bez textu, anebo živě scénicky předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického, choreografického nebo pantomimického. Přenosem  živého  provozování  díla  se  rozumí současné zpřístupňování   živě  provozovaného   díla  pomocí  reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje  umístěného mimo prostor živého provozování s výjimkou rozhlasu a televize.

Provozováním díla  ze záznamu  se rozumí  zpřístupňování díla   ze  zvukového   nebo  zvukově   obrazového  záznamu  pomocí přístroje, s výjimkou rozhlasu a televize. Přenosem  provozování díla ze záznamu  se rozumí současné zpřístupňování díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného  přístroje   umístěného  mimo  prostor   provozování  ze záznamu. 

Vysíláním   díla  rozhlasem  nebo   televizí  se  rozumí zpřístupňování   díla  rozhlasem   či  televizí   a  jiné   takové zpřístupňování   díla  jakýmikoli   jinými  prostředky, nebo  jejich  vyjádření bezdrátově nebo  po drátě, včetně  šíření po kabelu  nebo vysílání pomocí družice, původním vysílatelem. Jsou-li  signály, které nesou  znaky, zvuky nebo  obrazy, zakódovány, jde  o vysílání díla jestliže jsou vysílatelem   nebo   s   jeho   souhlasem   poskytnuty  prostředky k odkódování. Přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání díla  rozhlasem nebo televizí  bezdrátově nebo po  drátě, uskutečňuje-li je jiná osoba než původní vysílatel. Umožnění   příjmu  rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě   komplexu  budov   k  sobě   prostorově  nebo   funkčně přináležejících,  pomocí společných  domovních antén  se za  užití díla nepovažuje  za podmínky, že je  umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného   vysílání  a   společný  příjem   není  obchodně využíván.

Provozováním  rozhlasového  či  televizního  vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje k příjmu  rozhlasového  či televizního  vysílání. Za  provozování rozhlasového  a televizního vysílání  se nepovažuje zpřístupňování  díla ubytovaným  v  rámci  poskytování  služeb spojených   s   ubytováním,   jsou-li přístroje  umístěny v prostorách určených k soukromému užívání ubytovanými osobami, rovněž se za ně nepovažuje  zpřístupňování  díla  pacientům ve zdravotnických zařízeních.

Publikováno

Vznik a obsah autorského práva

Vznik autorského práva

Autorské  právo k  dílu  vzniká  okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.

K jeho vzniku tedy není třeba, aby bylo dílo uveřejněno. České autorské právo, stejně jako autorské právo většiny jiných zemí tak stojí na zásadě neformálnosti jak co se týče vzniku, tak i trvání autorského práva. Zničením věci, jejímž  prostřednictvím je dílo vyjádřeno, autorské právo nezaniká. Nabytím  vlastnictví  nebo  jiného věcného práva k věci,  jejímž  prostřednictvím  je  dílo  vyjádřeno, se nenabývá oprávnění  k   výkonu  práva  dílo  užít,   není-li  dohodnuto  či nevyplývá-li ze zákona jinak. Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo  vyjádřeno, obecně není  povinen tuto  věc udržovat  a chránit  před zničením. Vlastník  nebo jiný uživatel stavby,  která je vyjádřením architektonického  díla, je  oprávněn provést  bez svolení  autora přiměřené  změny  této stavby  v  nezbytně  nutné  míře a  při zachování   hodnoty díla.

Obsah autorského práva

  • Osobnostní práva

Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. Dále má  právo  osobovat  si  autorství,  včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla. Má až na výjimky  právo na  nedotknutelnost svého  díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli  změně nebo jinému zásahu do svého díla. Autor má i právo na přístup k dílu. Jiná osoba nesmí dílo užívat způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má  právo  na  dohled  nad  plněním  této  povinnosti jinou osobou (autorský  dohled), nevyplývá-li něco jiného z  povahy  díla nebo  jeho užití, nebo by nebylo spravedlivé po uživateli požadovat umožnění tohoto autorského dohledu.

Osobnostních práv se autor  nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Pokud by byl proveden převod takového práva, byl by neplatný.

Po  smrti autora si  nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých. Toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových autorských práv. Této  ochrany se  může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory  nebo  příslušný  kolektivní  správce.

  • Majetková práva

Majetkových práv se autor nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná  a  nelze  je  postihnout  výkonem  rozhodnutí, to neplatí pro pohledávky z těchto práv. Majetková práva jsou předmětem dědictví.  Zdědí-li majetková práva k dílu více  dědiců, jsou jejich vztahy podobné jako vztahy spoluautorů.  Připadnou-li takto majetková  práva státu, vykonává je  svým jménem Státní fond kultury  České  republiky a  pokud  jde  o díla audiovizuální, Státní   fond  České   republiky  pro   podporu  a   rozvoj  české kinematografie. 

Majetková práva trvají až na výjimky po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo  spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil. Majetková práva k  dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let  od oprávněného zveřejnění  díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního nebo pseudonymního obecně známé,  nebo se autor takového díla veřejně prohlásí v průběhu této doby, trvají majetková práva po dobu jeho života a 70 let po jeho smrti, resp. smrti posledního spoluautora. U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho  vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají. Majetková  práva  k  dílu  kolektivnímu trvají 70 let od zveřejnění. Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu (filmovému)  se počítá od  smrti poslední z těchto osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a  skladatel hudby zvlášť  vytvořené pro užití v tomto díle. Je-li pro počítání  doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou část díla samostatně.

Dílo,  u kterého uplynula  doba trvání majetkových  práv (tzv. volné dílo), může každý  bez dalšího volně  užít. I dále platí, že  po  smrti autora si nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Tomu,  kdo  poprvé  zveřejní  dosud  nezveřejněné  dílo, k němuž  uplynula doba  trvání majetkových  práv, vznikají takovým zveřejněním  výlučná  majetková  práva  k tomuto dílu v rozsahu, v jakém  by je měl autor díla.