Práva související s právem autorským

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

Umělecký  výkon  je  výkon  herce,  zpěváka,  hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra  nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí  nebo jinak provádí umělecké dílo včetně  výtvorů  tradiční  lidové  kultury.  Za  umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo. Výkonný umělec  je fyzická  osoba, která  umělecký výkon vytvořila.

Při  nakládání s právy k  výkonům vytvořeným společně při provedení  téhož díla  více  výkonnými  umělci, jako  jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje  tyto  výkonné  umělce  jejich  jménem  a na jejich účet umělecký vedoucí  tělesa jako společný  zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem,  určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou osobu, k platnosti plné moci se  vyžaduje  písemná  forma  a  podpis  většiny  členů uměleckého tělesa. Ustanovení  o  společném zástupci neplatí  pro výkonného  umělce  –  sólistu,  dirigenta  a  režiséra divadelního představení,  tyto osoby mají i právo  být společným zástupcem výkonných umělců. 

Právo  výkonného  umělce  zahrnuje  výlučná  práva osobnostní a výlučná práva majetková.

  • Majetková práva výkonného umělce

Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít a udělit jinému  smlouvou  oprávnění  k  výkonu  tohoto  práva,  další osoba  může umělecký   výkon  užít   bez  udělení   takového  oprávnění  pouze v případech stanovených zákonem.

Právem umělecký výkon užít je

–         právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,

–         právo na záznam živého výkonu,

–         právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,

–         právo na rozšiřování kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na pronájem kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na půjčování kopií zaznamenaného výkonu,

–         právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.

Výkonný   umělec  má  právo  na   odměnu  v  souvislosti s rozmnožováním  jeho  zaznamenaného  výkonu  pro  osobní  potřebu obdobně jako má právo na odměnu autor díla.

Majetková práva  výkonného umělce trvají 50  let od vytvoření výkonu.  Je-li však  v této  době zveřejněn  záznam tohoto výkonu, zanikají  práva  výkonného  umělce  až   za  50  let  od  takového zveřejnění.

  • Osobnostní práva výkonného umělce

Výkonný umělec  má právo  rozhodnout o  zveřejnění svého uměleckého výkonu. Sólista, vytváří-li  výkon sám,  a dirigent,  sbormistr, divadelní  režisér  a  sólista,  vytváří-li  výkon  spolu  s členy uměleckého tělesa,  má právo rozhodnout,  zda a jakým  způsobem má být  jeho  jméno  uvedeno  při  zveřejnění  jeho  výkonu. Výkonným umělcům  jako  členům  uměleckého   tělesa  přísluší  toto právo  pouze  ve vztahu  ke společnému  jménu (společnému pseudonymu),  pod  kterým  výkon   společně  vytvářejí, může být uzavřena dohoda o uvedení takového jména. Výkonnému  umělci nepřísluší  právo rozhodnout,  zda a jakým  způsobem má být  jeho  jméno  uvedeno  při  zveřejnění  výkonu v případech odůvodněných způsobem užití výkonu. Umělec  má právo na to, aby  jeho umělecký výkon, je-li užíván jinou osobou,  nebyl užit způsobem snižujícím hodnotu výkonu, výkonní  umělci jako  jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa jsou povinni brát  na sebe přiměřený vzájemný ohled.

  • Úplatná zákonná licence

Do práva výkonného  umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon  zaznamenaný na  zvukový  záznam  vydaný k  obchodním účelům vysíláním  rozhlasem  nebo  televizí,  přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání,  výkonnému  umělci  však  přísluší právo na odměnu za  takové užití. Toto právo  může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce. Do práva  výkonného umělce  však zasahuje  ten, kdo před takovým užitím  neuzavře  s příslušným kolektivním  správcem smlouvu,  kterou se  stanoví výše  odměny za užití a způsob jejího placení. Do práva výkonného umělce  zasahuje i ten, komu příslušný kolektivní  správce zakázal  další takové užití  výkonu, protože je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a  tuto odměnu  nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě. Neomezí-li  kolektivní správce takový  zákaz na kratší dobu,  trvá zákaz  až do doby, kdy bude závazek zaplatit odměnu splněn nebo  jinak zanikne, dojde-li k porušení zákazu,  neskončí bez souhlasu kolektivního správce trvání zákazu dříve, než budou vypořádány i nároky vzniklé z porušení. 


Právo výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu

Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření. Výrobce  zvukového  záznamu  je  fyzická  nebo právnická osoba,  která na  svou odpovědnost  poprvé zaznamená  zvuky výkonu výkonného umělce  či jiné zvuky,  nebo jejich vyjádření,  nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Zvukově obrazový  záznam je  záznam audiovizuálního (filmového) díla nebo  záznam jiné  řady zaznamenaných,  spolu souvisejících obrazů vyvolávajících  dojem  pohybu,  ať  již  doprovázených  zvukem, či nikoli,  vnímatelných   zrakem,  a  jsou-li   doprovázeny  zvukem, vnímatelných i sluchem.

Výrobce  zvukově  obrazového  záznamu  je  fyzická  nebo právnická osoba,  která na svou odpovědnost  poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo  pro kterou tak z jejího  podnětu učiní jiná osoba. 

Výrobce zvukového a zvukově obrazového záznam záznamu má výlučné majetkové právo svůj záznam  užít a udělit  jinému smlouvou oprávnění  k výkonu tohoto práva,  další osoba může záznam  užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem.

Právem záznam užít je

–         právo na rozmnožování záznamu,

–         právo na rozšiřování  originálu nebo kopií  záznamu,

–         právo na pronájem originálu nebo kopií záznamu,

–         právo na půjčování originálu nebo kopií  záznamu,

–         právo na vysílání a jiné sdělování zvukového  záznamu veřejnosti.

Obdobně zde platí, že do práv výrobce záznamu nezasahuje ten, kdo užije umělecký výkon  zaznamenaný na  záznam  vydaný k  obchodním účelům vysíláním  rozhlasem  nebo  televizí,  přenosem  rozhlasového nebo televizního  vysílání,  výkonnému  umělci  přísluší právo na odměnu. Toto právo  může umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce. Výrobce   zvukového   záznamu   má   právo   na  odměnu v souvislosti  s  rozmnožováním  jeho  záznamu  pro osobní potřebu. Právo výrobce záznamu je převoditelné.  Právo trvá  50  let od pořízení záznamu, je-li  však v této době  záznam zveřejněn,  zaniká  právo  výrobce  až  za  50  let  od  zveřejnění.


Právo rozhlasového a televizního vysílatele

Vysíláním se  rozumí výsledek  šíření zvuků  nebo obrazů a zvuků nebo  jejich vyjádření rozhlasem nebo  televizí pro příjem veřejností. Vysílatel je fyzická nebo  právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje  vysílání zvuků nebo  obrazů a zvuků  nebo jejich  vyjádření rozhlasem  nebo  televizí,  nebo pro  kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. 

Vysílatel  má výlučné majetkové  právo své vysílání  užít a udělit  jinému smlouvou  oprávnění k  výkonu tohoto  práva, další osoba může   vysílání  užít   bez  udělení   takového  oprávnění   pouze v případech stanovených zákonem. Právo vysílatele je převoditelné a trvá 50 let po prvním vysílání.

Právem vysílání užít je

–        právo na záznam vysílání,

–        právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,

–        právo na rozšiřování kopií zaznamenaného vysílání,

–        právo na sdělování vysílání veřejnosti.


Právo nakladatele

Nakladatel  má právo  na odměnu  v souvislosti  se zhotovením kopie pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání díla. Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvního dne roku následujícího po  roce, v němž došlo k  události rozhodné pro její počítání.

Vznik a obsah autorského práva

Vznik autorského práva

Autorské  právo k  dílu  vzniká  okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.

K jeho vzniku tedy není třeba, aby bylo dílo uveřejněno. České autorské právo, stejně jako autorské právo většiny jiných zemí tak stojí na zásadě neformálnosti jak co se týče vzniku, tak i trvání autorského práva. Zničením věci, jejímž  prostřednictvím je dílo vyjádřeno, autorské právo nezaniká. Nabytím  vlastnictví  nebo  jiného věcného práva k věci,  jejímž  prostřednictvím  je  dílo  vyjádřeno, se nenabývá oprávnění  k   výkonu  práva  dílo  užít,   není-li  dohodnuto  či nevyplývá-li ze zákona jinak. Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo  vyjádřeno, obecně není  povinen tuto  věc udržovat  a chránit  před zničením. Vlastník  nebo jiný uživatel stavby,  která je vyjádřením architektonického  díla, je  oprávněn provést  bez svolení  autora přiměřené  změny  této stavby  v  nezbytně  nutné  míře a  při zachování   hodnoty díla.


Obsah autorského práva

  • Osobnostní práva

Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. Dále má  právo  osobovat  si  autorství,  včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla. Má až na výjimky  právo na  nedotknutelnost svého  díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli  změně nebo jinému zásahu do svého díla. Autor má i právo na přístup k dílu. Jiná osoba nesmí dílo užívat způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má  právo  na  dohled  nad  plněním  této  povinnosti jinou osobou (autorský  dohled), nevyplývá-li něco jiného z  povahy  díla nebo  jeho užití, nebo by nebylo spravedlivé po uživateli požadovat umožnění tohoto autorského dohledu.

Osobnostních práv se autor  nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Pokud by byl proveden převod takového práva, byl by neplatný.

Po  smrti autora si  nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých. Toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových autorských práv. Této  ochrany se  může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory  nebo  příslušný  kolektivní  správce.

  • Majetková práva

Majetkových práv se autor nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná  a  nelze  je  postihnout  výkonem  rozhodnutí, to neplatí pro pohledávky z těchto práv. Majetková práva jsou předmětem dědictví.  Zdědí-li majetková práva k dílu více  dědiců, jsou jejich vztahy podobné jako vztahy spoluautorů.  Připadnou-li takto majetková  práva státu, vykonává je  svým jménem Státní fond kultury  České  republiky a  pokud  jde  o díla audiovizuální, Státní   fond  České   republiky  pro   podporu  a   rozvoj  české kinematografie

Majetková práva trvají až na výjimky po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo  spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil. Majetková práva k  dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let  od oprávněného zveřejnění  díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního nebo pseudonymního obecně známé,  nebo se autor takového díla veřejně prohlásí v průběhu této doby, trvají majetková práva po dobu jeho života a 70 let po jeho smrti, resp. smrti posledního spoluautora. U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho  vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají. Majetková  práva  k  dílu  kolektivnímu trvají 70 let od zveřejnění. Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu (filmovému)  se počítá od  smrti poslední z těchto osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a  skladatel hudby zvlášť  vytvořené pro užití v tomto díle. Je-li pro počítání  doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou část díla samostatně.

Dílo,  u kterého uplynula  doba trvání majetkových  práv (tzv. volné dílo), může každý  bez dalšího volně  užít. I dále platí, že  po  smrti autora si nikdo nesmí osobovat  jeho autorství k dílu, dílo smí být užito  jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Tomu,  kdo  poprvé  zveřejní  dosud  nezveřejněné  dílo, k němuž  uplynula doba  trvání majetkových  práv, vznikají takovým zveřejněním  výlučná  majetková  práva  k tomuto dílu v rozsahu, v jakém  by je měl autor díla.

Zaměstnanecké dílo

Pokud se nedohodnou jinak, zaměstnavatel vykonává  svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil    ke    splnění     svých    povinností    vyplývajících z pracovněprávního  či  služebního  vztahu  k  zaměstnavateli nebo z pracovního  vztahu mezi  družstvem a  jeho členem, jedná se o tzv. zaměstnanecké dílo.

Zaměstnavatel  může  toto právo  výkonu postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, pokud se tak neděje při prodeji podniku nebo jeho části. Smrtí nebo  zánikem zaměstnavatele,  který byl  oprávněn vykonávat  majetková práva  k  zaměstnaneckému  dílu a  který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor. Nevykonává-li    zaměstnavatel     majetková    práva k zaměstnaneckému  dílu vůbec  nebo je  vykonává nedostatečně,  má autor právo požadovat, aby  mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci,  ledaže existuje na  straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.

Autorova  osobnostní   práva  k   zaměstnaneckému  dílu zůstávají  nedotčena.  Vykonává-li  zaměstnavatel  majetková práva k zaměstnaneckému  dílu,   má  se  za  to,   že  autor  souhlasil se zveřejněním, úpravami,  zpracováním včetně překladu,  spojením s jiným dílem,  zařazením do  díla souborného, i  s tím, aby uváděl zaměstnanecké  dílo  na  veřejnost  pod  svým  jménem,  pokud se nedohodnou jinak. Obvykle se má za  to, že  autor udělil zaměstnavateli    svolení    k    dokončení    svého    nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že  bude přes výzvu k dodatečnému plnění  v  prodlení  s   vytvořením  zaměstnaneckého  díla,  anebo zanikne-li  jeho  závazek  dokončit  takové  dílo  smrtí  nebo se stane nesplnitelným. Autor zaměstnaneckého  díla má zásadně vůči  zaměstnavateli   právo  na  přiměřenou   dodatečnou  odměnu, jestliže   se   mzda   nebo   jiná   odměna   vyplacená   autorovi zaměstnavatelem  dostane do  zjevného nepoměru  k zisku  z využití práv k  zaměstnaneckému dílu a významu díla pro dosažení zisku,  to obvykle neplatí o počítačových programech a databázích a kartografických dílech, která nejsou kolektivními díly, ať jsou díly  zaměstnaneckými, nebo se za ně považují. Počítačové programy  a databáze a kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla  i  tehdy,  byla-li  vytvořena  na  objednávku, objednatel se v takovém případě  považuje za zaměstnavatele. Tato práva  a  povinnosti  zůstávají skončením  právního  vztahu  mezi autorem a zaměstnavatelem, resp. objednatelem, nedotčena.