Zaměstnanecké dílo

Pokud se nedohodnou jinak, zaměstnavatel vykonává  svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil    ke    splnění     svých    povinností    vyplývajících z pracovněprávního  či  služebního  vztahu  k  zaměstnavateli nebo z pracovního  vztahu mezi  družstvem a  jeho členem, jedná se o tzv. zaměstnanecké dílo.  Zaměstnavatel  může  toto právo  výkonu postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, pokud se tak neděje při prodeji podniku nebo jeho části. Smrtí nebo  zánikem zaměstnavatele,  který byl  oprávněn vykonávat  majetková práva  k  zaměstnaneckému  dílu a  který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor. Nevykonává-li    zaměstnavatel     majetková    práva k zaměstnaneckému  dílu vůbec  nebo je  vykonává nedostatečně,  má autor právo požadovat, aby  mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci,  ledaže existuje na  straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.

Autorova  osobnostní   práva  k   zaměstnaneckému  dílu zůstávají  nedotčena.  Vykonává-li  zaměstnavatel  majetková práva k zaměstnaneckému  dílu,   má  se  za  to,   že  autor  souhlasil se zveřejněním, úpravami,  zpracováním včetně překladu,  spojením s jiným dílem,  zařazením do  díla souborného, i  s tím, aby uváděl zaměstnanecké  dílo  na  veřejnost  pod  svým  jménem,  pokud se nedohodnou jinak. Obvykle se má za  to, že  autor udělil zaměstnavateli    svolení    k    dokončení    svého    nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že  bude přes výzvu k dodatečnému plnění  v  prodlení  s   vytvořením  zaměstnaneckého  díla,  anebo zanikne-li  jeho  závazek  dokončit  takové  dílo  smrtí  nebo se stane nesplnitelným. Autor zaměstnaneckého  díla má zásadně vůči  zaměstnavateli   právo  na  přiměřenou   dodatečnou  odměnu, jestliže   se   mzda   nebo   jiná   odměna   vyplacená   autorovi zaměstnavatelem  dostane do  zjevného nepoměru  k zisku  z využití práv k  zaměstnaneckému dílu a významu díla pro dosažení zisku,  to obvykle neplatí o počítačových programech a databázích a kartografických dílech, která nejsou kolektivními díly, ať jsou díly  zaměstnaneckými, nebo se za ně považují. Počítačové programy  a databáze a kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla  i  tehdy,  byla-li  vytvořena  na  objednávku, objednatel se v takovém případě  považuje za zaměstnavatele. Tato práva  a  povinnosti  zůstávají skončením  právního  vztahu  mezi autorem a zaměstnavatelem, resp. objednatelem, nedotčena.